Zatímco ministerstvo financí počítá s tím, že kontrola tržeb se naplno rozběhne už letos v listopadu, kritici z řad občanských aktivistů nebo výrobců pokladního softwaru se bojí nepřipravenosti technického řešení projektu.
"Ministerstvo financí samozřejmě má návrh technického řešení. Jeho zavedení a vybudování bude ale probíhat až během sedmi měsíců od začátku platnosti zákona," říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, která je za evidenci odpovědná. To se ale nelíbí kritikům.
"Pokud stát u takto velké zakázky průběžně nezveřejňuje technické detaily, veřejnost k ní nemá důvěru. V Česku má přitom nedůvěra k podobným projektům své opodstatnění, jak to bylo třeba v případě Opencard," říká Michal Škop z organizace KohoVolit.eu, který se účastnil jednání s poslanci o zavedení elektronické evidence.
◼ Systém elektronické evidence tržeb má ve špičce zvládnout zkontrolovat 10 tisíc transakcí za sekundu.
◼ Databáze rozpozná podnikatele na základě kódu k provedené tržbě. Shromažďovat bude výši tržeb, data provedených plateb, IČ případně DIČ obchodníka, název provozovny a její adresu.
◼ Podnikateli zřejmě zůstane lhůta 48 hodin, během kterých bude muset odeslat účtenku, pokud ji nezaslal kvůli poruše internetu, krádeži pokladní jednotky (třeba mobilu), případně odcizení hesla.
◼ Riziko zneužití systému, například pracovníky finančních úřadů, by mělo být minimální. Každý pracovník bude mít přístup jen k podnikatelům, na které dohlíží.
Pokud ji schválí Senát a podepíše prezident, plánuje Generální finanční ředitelství, které projekt připravuje, zveřejnit technické řešení v dubnu.
Pak by mělo začít šestiměsíční testování, měsíc před spuštěním si evidenci vyzkoušejí restauratéři a hoteliéři, kterých se první fáze týká.
"Na lednovém jednání s poslanci nepadla žádná zmínka, že by už probíhalo programování systému nebo byla vybrána platforma, na které bude systém založen. Jestli chce stát šest měsíců testovat, měl by mít celý systém už v dubnu připravený," míní Škop.
Ministerstvo prohlašuje, že práce na technickém řešení jsou v tuto chvíli pozastaveny. "Takové řešení nebývá obvyklé. Celá věc je ale příliš zpolitizovaná i medializovaná, a to včetně technické roviny projektu," uvedla Schillerová.
Podle odborníků, kteří projekt kritizují, záleží na tom, jak bude dubnový návrh technického řešení vypadat. Například vývojáři pokladního softwaru musí na jeho základě přizpůsobit své produkty k propojení obchodníků s evidencí.
"Pokud teď nebude komunikační protokol připravený do 14 dnů, budeme mít velký problém," říká Tomáš Pačes z firmy Vectron, podle kterého je lhůta na rozběhnutí podobných projektů v Německu nebo Rakousku dvojnásobná.
"Ministerstvo se snaží říct, že podnikatelům nevěří, a chce po nich data o tržbách. Nám na druhou stranu přijde rozumné se ptát, jak tato data dokáže stát zabezpečit," oponuje Škop.
Finanční správa hodlá data uložit v datacentru podniku Státní pokladna. Systém zaznamená všechny přístupy uživatelů.
Ke kompletním datům bude mít přístup omezený okruh pracovníků finanční správy a přenos údajů od obchodníka bude šifrovaný, aby ochránil citlivá data. "Evidence bude navíc zařazena do kritické infrastruktury státu, která podléhá vysokému stupni ochrany," uvádí tiskové oddělení ministerstva.
"Systém jsme testovali tři měsíce, udělali jsme zkoušky funkčnosti i zabezpečení. Uživatelé si ho vyzkoušeli dva měsíce před zavedením," uvádí mluvčí chorvatského státního podniku APIS IT Ivana Lokas. Právě chorvatský model se tomu českému podobá nejvíc.
