Tak co tedy právě teď čtete?

Vladimír Ševela: Český krtek v CIA. Knihu jsem zdědila po svém milém, který neměl čas, a mně jí bylo líto, jak tam tak ležela… Příběh Karla Köchera, který byl jediným komunistickým a možná vůbec jediným zahraničním agentem, který kdy pronikl do CIA. Velmi zajímavé.

Další je Kouzelná lucerna Joyce Dunbarové, Kate Pettyové a Louisy Somervillové. Čtu ji dceři Františce před spaním. Dvacet textů, které mají probouzet představivost, učit koncentraci a zároveň zklidnit. Musím říct, že to funguje. Včera jsem třeba přečetla: "Umíš se nadechnout tak zhluboka, že to cítíš až v konečcích prstů u nohou?" A Fany řekla: "Umím!" Dala si nohu k puse a foukala si na prsty.

Potom tam máme: Sport a jóga − Elisabeth Haichová a Selvarajan Yesudian. Knížku mi dala maminka, protože měla radost, že po letech, co mi opakovala "Cvič jógu, udělá ti dobře!", jsem pochopila, že má pravdu. Dále pak: High Fidelity Nicka Hornbyho, tu čtu anglicky a trvá mi to dlouho. Hrdina prodává v londýnském krámku vinyly, sestavuje různé seznamy top 5, je mu 35 a odmítá si připustit, že je dospělý. Mně bude 35 na jaře… A nakonec: Medvídek Pú od A. A. Milneho. Tvářím se, že ji čtu Františce. Čisté sobectví.

Co četli rodiče vám, když jste byla malá?

Rodiče nám četli hodně, měli jsme i nějaké syrské knížky, ale ty nám táta jen převypravoval, protože ani já, ani bratr bohužel arabsky neumíme. Ale co si tak vzpomínám, poselství bylo vždy stejné: žij nejlépe, jak umíš, buď statečný, bojuj za pravdu, přátelství a za lásku. Lež, závist a nepřejícnost nikdy k ničemu dobrému nevedly. Taky jsme s bráchou měli rádi knihy o Mikulášovi, Fimfárum Jana Wericha, Ronju, dceru loupežníka, Kytici K. J. Erbena a tisíc dalších.

Která knížka vás v poslední době rozesmála?

Teď jsem dočetla knihu Johna Irvinga V jedné osobě a to jsem se smála nahlas hodně.

Máte nějaký čtenářský dluh?

Poslouchejte, já nejsem ani schopna dostat se k tomu, vytvořit si seznam všech knih, k jejichž neznalosti bych se ve slušné společnosti nikdy nehlásila! Kdybych mohla mít tři přání, přísahám, že jedno z nich by určitě bylo mít čas jen ležet, číst a číst a číst. A to není póza, to je fakt. Čtení je pro líné lidi, jako jsem já, nejlepší způsob, jak trávit čas. Ale protože si pořád říkám, že musím sama něco vytvořit, je mi hloupé na všechno se vykašlat a číst. Ale jednoho dne to udělám… To vám říkám!

S kterým autorem byste ráda zašla na večeři?

Asi s Peterem Hoegem. Určitě má rád ryby, jako já.

A s kým byste se nebála strávit desetihodinový let?

S Eckhartem Tollem. Nechal by ke mně promlouvat ticho. A možná bych to konečně vše pochopila.

jarvis_56b36e6de4b04efb8876f0e3.jpeg
Co čte Martha Issová
Repro: archiv HN