Zvláštní agenti FBI Fox Mulder a Dana Scullyová po mnohaleté odmlce otvírají nové stránky Akt X a znovu začínají odhalovat pravdu skrývající se "tam někde venku". Uplynulo čtrnáct let od chvíle, kdy byla odvysílána devátá řada tohoto mysteriózního sci-fi seriálu − a osm let od okamžiku, kdy byl do kin uveden druhý filmový dovětek zvaný Akta X: Chci uvěřit.

V neděli se na televizní obrazovky vrátil někdejší celosvětový popkulturní fenomén. A pouhé tři dny po americké premiéře první dvě epizody šestidílné minisérie Akt X odvysílala také slovenská televize JOJ Plus. Novou řadu plánuje uvést i česká Prima Cool.

Pro restart ve své době skutečně "kultovního" seriálu, v němž dva agenti FBI − jeden věřící v existenci mimozemského života a druhý zpočátku neochvějně skeptický − zkoumají odložené či nevyřešené případy spojené s paranormálními jevy, nadpřirozenými úkazy, kolonizací Země a s ní související vládní konspirací, dozrála vhodná doba.

Duchovní otec seriálu Chris Carter je přesvědčen, že dnešní svět se od roku 2002, kdy seriál skončil, kompletně změnil a stal se ještě podivnějším. "Po útoku na Světové obchodní centrum začali Američané plně důvěřovat své vládě − nechtěli vědět o vládních spiknutích, chtěli vědět, že je vláda ochrání," vysvětlil Carter, který se již od dob aféry Watergate netají nedůvěrou k americkým institucím.

Společnost Fox Television Group se zase rozhodla využít pozitivní změny ve vnímání televize, která si v posledních letech vydobyla pověst mnohem prestižnějšího média než v minulosti. Tvůrcům dnes obecně poskytuje svobodnější podmínky pro realizaci jejich představ, než jaké mají při natáčení celovečerních filmů.

Minisérie Akta X se tak zároveň přiřazuje k trendu znovuvzkříšení dříve úspěšných, již ukončených seriálů, který dokládá i chystaný comeback Lynchova Městečka Twin Peaks.

Jedním z typických znaků současných seriálů je to, že si − na rozdíl od hollywoodských velkorozpočtových filmů − mohou dovolit zacílit na úzkou skupinu diváků. 

Akta X mají v tomto ohledu na startovacích blocích výhodnou pozici, neboť tvůrci své publikum dokonale znají. Ačkoliv se­riál, čítající více než dvě stě epizod, prošel mnoha typickými bolestmi dlouho vysílaných řad (včetně částečného odchodu ústředního hereckého představitele Davida Duchovnyho), tvůrci Akt X mohou u svých diváků počítat s velkou dávkou nostalgie. Seriál navíc kdysi získal šestnáct cen Emmy a pět Zlatých glóbů.

Akta X měla v 90. letech ojedinělou komunitu fanoušků uhranutých zvláštní, až klinicky chladnou atmosférou neproniknutelného tajemna. Na ni se nové díly snaží navázat.

Celou minisérii z pozice výkonného producenta, režiséra a scenáristy zaštiťuje Chris Carter. Kromě Davida Duchovnyho a Gillian Andersonové, bez jejichž tváří a vzájemné chemie by pokračování Akt X bylo nemyslitelné, se vracejí i další známí herečtí představitelé klíčových postav. Mezi nimi je Mitch Pileggi jako zástupce ředitele FBI Walter Skinner, a dokonce také William B. Davis coby nikotinovou aurou obklopený Muž s cigaretou, jenž nějakým záhadným způsobem ušel jisté smrti na konci deváté série.

Hudbu znovu složil Mark Snow, autor ústředního "hvízdajícího" motivu s výrazným efektem ozvěny. Vrátili se i někteří další původní scenáristé.

Soudě dle prvních dílů budou nová Akta X oslovovat spíš pamětníky − pro mnohé z nich seriál znamenal první blízká setkání se sci-fi. Jednotlivé díly minisérie stejně jako kdysi kombinují samostatné a uzavřené hororové příběhy o monstrech a mutantech s takzvanými mytologickými epizodami. Právě ty vytvářejí spletitou, na sebe navazující dějovou linku Akt X.

Jak naznačila úvodní část nazvaná My Struggle, na kterou naváže stejně pojmenovaná šestá epizoda, opět budou vyvraceny dříve vyřčené "pravdy" o mimozemských únosech i vládních komplotech zahalených kouřovými clonami.

Nová mytologie Akt X se odráží od údajné havárie UFO v Roswellu v roce 1947, zároveň ale rozvíjí komplikované osobní vztahy Muldera a Scullyové. Stárnoucí agenti jsou konfrontováni se svým věkem i někdejšími osudovými rozhodnutími (Scullyová musela dát jejich synka k adopci). Víceznačný vztah obou agentů, kteří celá léta pracovali v odtažitě napjaté atmosféře platonické lásky, se v průběhu sezon ostatně stával důležitějším než paranormální zápletky, jejichž nejvzrušivější potenciál seriál vyčerpal po prvních čtyřech řadách.

Trochu jiná akta

Agenti Mulder a Scullyová nevyšetřovali paranormální případy pouze v rámci seriálu a dvou celovečerních filmů. Kromě desítek knih a komiksů vznikly na téma Akt X i multimediální encyklopedie, videohry či soundtracky. V roce 2009 a 2010 portfolio kuriózně obohatily dva pornofilmy s všeříkajícím názvem The Sex Files: A Dark XXX Parody, které v nesexuálních scénách překvapivě věrně kopírují některé charakteristické prvky i atmosféru seriálu.

První epizodu nové řady, která si prostřednictvím nové postavy vlivného moderátora kritického internetového zpravodajství pohrává se spikleneckou teorií o vládním zneužívání mimozemských technologií ke špehování občanů, v USA legálně zhlédlo 16,2 milionu diváků. To je o milion méně, než byla průměrná sledovanost šesté série, ale o dva miliony více než u sedmé řady.

Sledovanost druhé epizody Founder's Mutation pak klesla pod hranici deseti milionů. V ohlasech kritiků i fanoušků je nicméně právě druhý díl, obsahující "nezbytné" ikonické scény, v nichž oba agenti vstupují s rozsvícenými baterkami do temné místnosti či kde Scullyová ohledává mrtvoly v pitevně, přijímán mnohem vstřícněji než první epizoda. Ta působila roztříštěně a byla přeplněná dlouhými vysvětlujícími monology.

Tématy dalších příběhů mají být podle Chrise Cartera například otázky terorismu nebo vzrůstající moci zpravodajských služeb. V éře výbušných odhalení Juliana Assange a Edwarda Snowdena něco takového však už zdaleka není natolik paranoidní sci-fi jako v 90. letech, když před něčím podobným v Aktech X varoval pouze agent Mulder.