Svým příběhem o švýcarském kontě se stamiliony a podílem v čokoládovně Nestlé dostal Vladimír Huněk do problémů již řadu lidí. Do povědomí veřejnosti se ale dostal až poté, co byl před Vánocemi zatčen ve Švýcarsku komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf.
Ransdorf se snažil společně s třemi Slováky Huňkovi pomoct v Kantonální bance Curych s odblokováním účtu, který tu Huněk údajně vlastní. Jenže akce pro čtveřici skončila neúspěšně. Zadržela je policie a brzy poté je i obvinila.
Z nových dokumentů, které nyní HN získaly, vyplývá, že Huněk svůj příběh vypráví nejméně od roku 2009. Tvrdí v něm, že získal rozsáhlé dědictví po tetě ze Švýcarska a také podíl v čokoládovně Nestlé. A lidé mu zřejmě stále věří.
Příběhem o švýcarském kontě ovlivnil také podnikatele Vladimíra Víta. Ten se poté, co ho k tomu Huněk přesvědčil, rozhodl, že si napůjčuje od úvěrových společností na koupi tří aut. Huněk Vítovi řekl, že vozidla zvýší prestiž jeho firem, a slíbil mu, že mu první splátky zaplatí. Od Víta si pak auta luxusních značek převzal. Huněk ale zaplatil jen první splátku. A Vít se poté kvůli nesplacení půjček dostal do problémů.
Oba nakonec skončili před zlínským soudem. Vít byl odsouzen k několikaleté podmínce. Huněk dostal v roce 2011 trest vyšší, čtyři roky vězení. "Vít se stal obětí promyšleného jednání," napsal v rozsudku soudce Radomír Koudela o Huňkově taktice, kterou Víta přesvědčil, že je příběh o milionech ve Švýcarsku pravdivý.
Poté, co se Huněk dostal na svobodu, se mu stejným příběhem podařilo "dostat" i Miloslava Ransdorfa. Ten je však dodnes přesvědčen, že se obětí podvodníka nestal. Huněk byl podle Ransdorfa v tíživé situaci. "Chtěl spáchat sebevraždu," uvedl Ransdorf minulý týden na tiskové konferenci, kde před novináři vysvětloval, proč se do Švýcarska vydal a chtěl českému občanovi pomoct.
Ověřit si jeho slova není možné. Huněk reportérovi HN dveře domu, ve kterém nyní v Libomyšli na Berounsku žije, neotevřel. Schůzku, na níž chtěl vysvětlit kauzu týkající se Ransdorfa, Huněk nejprve přislíbil, poté ji ale zrušil. Na další dotazy již nereagoval.
Soudy Vladimíra Huňka v posledních 15 letech odsoudily minimálně šestkrát. V roce 2007 odešel od soudu s tříletým trestem vězení. A i když byl poté podmínečně propuštěn, dopustil se dalšího podvodu. Za něj byl, jak již bylo uvedeno, v roce 2011 odsouzen ke čtyřem rokům vězení.
"Od dalšího páchání trestné činnosti ho neodradila ani hrozba, že vykoná zbytek trestu," prohlásil soudce Pavel Houdek. Podle Houdka proto bylo potřebné, aby ho soud poslal do vězení. "Je nutné uchránit společnost od nebezpečí páchání další trestné činnosti," dodal soudce Houdek s tím, že napravit Huňka je dnes již velmi těžké.
Europoslanec Miloslav Ransdorf je společně s dalším zatčeným, Slovákem Peterem Guzmickým, přesvědčen, že dokumenty, které od Huňka měli a se kterými jeli do švýcarské banky, jsou pravé. Byla na nich razítka, a že peníze na účtu jsou, si Ransdorf podle svých slov opakovaně ověřil.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Finanční poradce Petr Axel, který žije ve Švýcarsku, říká, že místní banky takové výpisy z účtu, které Ransdorf a spol. předložili a které se objevily v tuzemských médiích, nedělají. Dokument podle Axela navíc obsahuje i gramatické chyby.
Policisté před několika týdny začali prověřovat i další případ, ve kterém se Huňkovo jméno objevilo. Kvůli pokusu o podvod na něj bylo na policii v Berouně podáno trestní oznámení. Týdeník Respekt uvedl, že se Huněk pokusil vylákat půjčku a prokazovat svůj majetek opět dokumenty o zamrzlém kontu s obří sumou v Kantonální bance Curych. Oznamovatelé ale údajně zjistili kolem papírů vážné nesrovnalosti. Vyšetřovatelé se k případu vyjádřit nechtějí.
