Z celé řady resortů, od jednotlivých politiků, odborů a různých zájmových organizací často slyšíme stížnosti, že vládní výdaje směrované do jejich odvětví nedosahují ve vztahu k HDP průměrné výše výdajů v zemích Evropské unie. Tyto výhrady přicházejí nejčastěji z oblasti armády, vzdělávání, zdravotnictví či sociálních služeb. Pro strukturální analýzu vládních výdajů je nejvhodnější využít data prezentovaná podle klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG).

Z dat je patrné, že největší podíl na vládních výdajích má oblast sociálních věcí (poskytování sociální ochrany ve formě podpory v nemoci, ve stáří, pro rodinu s dětmi, pro nezaměstnané a podobně). Ve srovnání s EU se však jedná o velmi nízký podíl. V Evropské unii tvoří výdaje na sociální věci v průměru přibližně 19 % hrubého domácího produktu oproti 13 % v Česku. V České republice tedy výdaje na sociální věci v relativním vyjádření k HDP dosahují přibližně dvou třetin výdajů EU.

Nižší podíl výdajů směrují do oblasti sociálních věcí například pobaltské státy (rok 2013: Estonsko 12 %, Lotyšsko 11,3 % a Litva 11,2 %). Podíl výdajů na sociální věci se samozřejmě v jednotlivých zemích liší s ohledem na rozdílnou politiku v poskytování sociální podpory a pomoci a také vzhledem k rozdílné tradici v jednotlivých státech.

Z pohledu nižšího podílu výdajů je možné jako druhou podfinancovanou oblast označit všeobecné veřejné služby. Podíl výdajů na tuto oblast se v Česku pohybuje přibližně o dva procentní body níže, než je průměr Evropské unie. Hlavním důvodem je skupina transakce v oblasti veřejného (státního) dluhu, která je u nás v letech 2011−2013 o 1,5 bodu nižší než v EU.

Hlubší analýzu zasluhuje oblast vzdělávání, neboť podíl výdajů na vzdělávání na HDP je jedním z nejsledovanějších indikátorů mezinárodního srovnání. Veřejné finance EU a České republiky celkově směrované do vzdělávání jsou obdobné, pohybují se v rozmezí 5,0−5,3 %. Zajímavé však je, že všechny stupně vzdělávání jsou v Česku v porovnání s EU podfinancované. Skupinou, která dorovnává podíl výdajů vzdělávání, je aplikovaný výzkum a vývoj ve vzdělávání, který je v Evropské unii vykazován jako nulový, avšak u nás dosahuje přibližně jednoho procenta. Do této skupiny patří jak základní, tak aplikovaný výzkum realizovaný na veřejných vysokých školách.

Podíl vládních výdajů je u ostatních oblastí nad průměrem EU. Všimněme si rozdílu v oblasti zdravotnictví. Právě odtud často slyšíme výtky, že výdaje nedosahují ani průměru unie. Z dostupných údajů je však patrné, že kromě roku 2008 je tomu naopak. Nedostatek financí tak nemusí být způsoben nízkými vládními výdaji, ale spíše nízkým zapojením soukromých financí.

Podíl ekonomických záležitostí se pohybuje mezi 6,0 a 7,3 %, tedy taktéž nad průměrem EU. Hlavním důvodem je vysoký podíl výdajů na dopravu, který se pohybuje mezi 3,0 a 5,2 %. Hodnota 5,2 % byla dosažena v roce 2009 (nejvyšší v EU), následné škrty stlačily podíl výdajů na dopravu na 3,3 % v roce 2013, avšak stále se jednalo o nejvyšší podíl v unii. Pro srovnání, průměr EU dosahuje v dopravě dvou procent.

A proč je vlastně většina oblastí ve vztahu k HDP ve srovnání s průměrem EU podfinancovaná? Poměr celkových vládních výdajů k HDP v Česku se totiž pohybuje výrazně pod průměrem EU 28 (40−44 % vs. 50 %).