Chytré budovy, sítě a další vymoženosti existují již několik let. Zatímco se ale o celém systému inteligentního řízení dopravy nebo veřejného osvětlení jenom hovořilo, nyní se tyto technologie stávají běžnou realitou. Postupně tak začínají vznikat i koncepty smart cities, chytrých měst. Na pilotním českém projektu v Písku se podílí i česká dceřiná společnost francouzského koncernu Schneider Electric.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
"Bez nových technologií se neobejdeme," říká v rozhovoru pro HN šéf českého zastoupení firmy Jaroslav Žlábek. "Svět se mění. Existuje například předpoklad, že se za dalších 20 až 30 let zdvojnásobí počet multimilionových měst. A tento růst musíme umět nějak inteligentně řešit," uvádí.
V Česku se Schneider pustil do pilotního projektu smart-city v jihočeském Písku, odkud mimochodem sám Žlábek pochází a kde firma zaměstnává ve výrobě na 550 lidí. Na projektu bude spolupracovat ještě s firmou E.ON a Technologickým centrem Písek.
Schneider Electric již v Písku některé projekty ve vodárenství či energetice uskutečnil. "Písek je co do velikosti typické okresní město, Praha je na takový pilotní projekt příliš rozsáhlá a komplikovaná. Projekt v Písku je teprve na začátku. Zatím jsme pomohli radnici připravit smart city koncept a město schválilo takzvanou Modrožlutou knihu, která má pomoci k dalšímu rozvoji," vysvětluje Jaroslav Žlábek.
Součástí "chytrého" Písku má být v budoucnu lepší řízení dopravy, centrální řízení semaforů, sbírání dat o hustotě místního provozu, chytré energetické sítě či chytré řízení vytápění v městských budovách.
Celý projekt bude poměrně nákladný. Podle Žlábka je ale vše koncipováno způsobem, aby se vynaložené peníze vrátily. "Město velikosti Písku investuje desítky až stovky milionů tak jako tak. A jde o to, jestli tuto nutnou investici uděláte "chytrou". To se týká odpadů, distribuce vody a dalších. Ta logika je ale taková, že chytré město bude fungovat efektivněji a investice se vám vrátí. Není to žádná dobročinnost," říká.
Dobře je to podle něj vidět na dopravě. "Ve španělském Madridu jsme dělali analýzu dopravy a zjistili jsme, že 30 procent času lidí je promrháno při hledání parkovacího místa. Díky chytrým technologiím se nám tento čas podaří podstatně zkrátit," říká.
Aby to všechno mohlo fungovat, musí mít parkovací místa nějaký systém, který například spolupracuje s mobilní aplikací. "Abyste věděli, kde je volno, a mohli si místo třeba i zamluvit. Je také možné lépe propojit odstavná parkoviště s MHD − abyste jen vystoupili z auta a hned věděli, kam vám co jede a kudy se tam dostanete."
Chytrým řízením dopravy je zase možné omezit špičku, přesměrovat autobusy, řídit semafory či lépe využívat navigaci. "Čas na cestě se nám takto v Madridu podařilo snížit o pět procent a zpoždění v dopravních zácpách o 19 procent," tvrdí Žlábek. "Smart" podle něj ale může být i řízení osvětlení, tunelů či ventilace.
"Chytré město není jen doprava. Jde o inteligentní infrastrukturu, například technologie ve vodárenství, které hlídají cestu vody až ke spotřebiteli nebo hladinu řek a rybníků kvůli možným lokálním záplavám," popisuje ředitel a přidává ještě energetiku ideálně propojenou s elektromobilitou.
Téma samo o sobě jsou i chytré budovy. Zde je možné opět řešit vše od zapínání spotřebičů přes osvětlení po vytápění. "Kdy se má například začít vytápět? Logické by bylo s příchodem prvního člověka. Co když ale bude dopoledne svítit sluníčko? Je tak možné do řízení spotřeby zakomponovat například i předpovědi počasí," uvádí.
Na chytré technologie vsadila i samotná firma Schneider Electric, celosvětový kolos s tržbami okolo 25 miliard eur (zhruba 670 miliard korun) a téměř 170 tisíci zaměstnanci. V Česku se tržby firmy pohybují okolo dvou miliard eur a zaměstnává zde asi 800 lidí. Z toho asi 550 ve výrobě, zbytek v technickém oddělení a vývoji, obchodu a technologické pomoci pro několik desítek zemí.
"Věříme tomu natolik, že jsme například jako první na světě zabudovali měření přímo do všech jističů. Takže hloupý jistič od nás již nekoupíte," vysvětluje Žlábek s tím, že smart výrobky již dnes tvoří z obratu firmy zhruba 30 až 40 procent.
Firma, která se historicky zabývala mimo jiné výrobou zařízení pro nízké a vysoké napětí, například transformátorů, rozvaděčů a dalších přístrojů, již nyní vyrábí software, počítače a provádí automatizaci. "Chceme ale povýšit "inteligenci" o patro výš. Aby spolu jednotlivé věci, počítače, čipy a programy komunikovaly. To se dostáváme na téma Průmyslu 4.0 a internetu věcí. Tedy k řízení a kontrole na dálku," dodává Jaroslav Žlábek.
