Tuzemské nemocnice se stále topí v dluzích. V některých zařízeních už problém nabobtnal tak, že by se bez financí z krajů neudržely. Neměly by ani na obyčejný provoz.
Konkrétním příkladem jsou střední Čechy. Kraj musel během loňska do nemocnic nasypat ze svého téměř 620 milionů korun. To je pětistovka za každého obyvatele.
Čtvrtina z této krajské dotace, 141 milionů, navíc do nemocnic ani nešla. Umořily se díky ní dluhy, které kraj narovnával ve třech z pěti svých zařízení. "Například dotace do kladenské nemocnice byla 113 milionů, z toho úhrada dluhů činila 71 milionů," uvedla mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.
Podobně na tom byly i další kraje. "Od roku 2013, kdy byla krize ve zdravotnictví nejsilnější, se nic nezměnilo. Jen se podařilo zastavit další propad," řekl ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Stále podle něj platí, že všech 52 krajských nemocnic dluží za léky a materiál déle než půl roku přes 1,5 miliardy korun.
V problémech ale vězí i fakultní nemocnice. "Zjistili jsme, že 38 procent nemocnic nemá dostatečné finanční zdraví a může mít problémy s úhradou svých závazků," potvrzují auditorská společnost Nexia AP a organizace HealthCare Institute, které zkoumaly hospodaření 156 českých nemocnic včetně těch státem řízených. Také tento průzkum ukázal, že by řada špitálů bez podpory zřizovatelů nepřežila.
Nic na tom nezměnil ani fakt, že v posledních dvou letech přicházelo do zdravotnictví mnohem víc peněz − stát začal pojišťovnám platit větší částky za děti, důchodce či nezaměstnané, což 300miliardovému systému loni i letos přineslo kolem osmi miliard korun navíc. Peníze ušetřila i nižší daň za léky.
Podle nemocnic ale prostředky spolykaly náhrady za zrušené poplatky a vyšší odměny zdravotníků. "O nějakém zlepšení situace nemůže být řeč," zhodnotil stav Fiala.
Podle expertů to jen dokazuje, jak je české zdravotnictví špatně nastaveno. Vedení resortu se stále nepodařilo donutit špitály k tomu, aby se chovaly hospodárně. "Řada z nich pořád nakupuje podle nevýhodných smluv, které hrají do karet soukromým firmám," komentuje stav bývalý poradce tří ministrů zdravotnictví Pavel Vepřek.
Podle poslance opoziční TOP 09 Jiřího Skalického, který je současně pardubickým zastupitelem, se navíc některé nemocnice chovají nelogicky − místo aby se spojily a spolupracovaly, jdou proti sobě. A nikdo jim v tom nebrání. "Nemocnice si nechtějí rozdělit lůžkové fondy. Každá chce utrhnout co největší kus pro sebe. Systém to ale obrovsky prodražuje," zmiňuje další důvod problémů Skalický.
Ekonom Miroslav Zámečník se navíc domnívá, že se situace nemocnic v budoucnu ještě zhorší, pokud se ministerstvu zdravotnictví podaří prosadit zákon o neziskových nemocnicích. "Protože opatření, které je v tomto zákoně uvedeno − že ztrátu neziskové nemocnice vždy uhradí stát − k ničemu jinému nepovede," řekl. Pro nemocnice by podle něj mělo platit to, že jakmile se dostanou do červených čísel a ztráta dosáhne určitého procenta jejich vlastního kapitálu, měl by přijít nucený správce a začít situaci řešit.
To, že nemocnice dostává větší peníze od pojišťoven, přitom nemusí nutně znamenat, že bude hospodařit lépe. Dokládá to zmíněný průzkum. "Výše individuální platby nemocnice není zásadním faktorem, který by ovlivnil její finanční zdraví," uvádějí ve zprávě autoři.
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka se ale po dlouhé době podařilo české zdravotnictví stabilizovat. Stejně to vidí také místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek. Podle něho se krajské nemocnice loni dokonce dostaly z úhrnné ztráty 1,3 miliardy korun do plusových 750 milionů.
"Je pravda, že určité zlepšení vidět je, změnila se alespoň struktura pohledávek nemocnic. Pokud dnes nějaké nakupujeme, už to nejsou pohledávky po lhůtě splatnosti," potvrzuje Petr Formánek, ředitel firmy Magellan, která se mimo jiné zabývá skupováním nemocničních pohledávek.
