Předsednictvo Rady vysokých škol žádá přepracování návrhu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020 s výhledem do roku 2025. Jde o strategický dokument, který má být jedním z podkladů pro financování vědy a výzkumu v Česku.

Na konci listopadu ho schválila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ještě ho musí posoudit kabinet. Rada VŠ návrhu vyčítá neurčité formulace a stěžuje si na malý prostor pro debatu. Úřad místopředsedy vlády pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) obě výtky odmítl.

Akademické reprezentace vůbec materiál oficiálně nedostaly, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci místopředseda Rady vysokých škol pro vědu Tomáš Opatrný. Upozornil, že podle zákona by měl mít dokument důležitou roli při sestavování návrhu státního rozpočtu pro vědu a také při přidělování financí na různé typy podpory výzkumu.

"Z toho důvodu je velice důležité, aby se tomuto dokumentu věnovala velká pozornost a aby prošel širokou diskusí. Takový dokument má projít oponenturou každého, koho se bude týkat," poznamenal.

Podle tiskového odboru Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace byl ale materiál poskytnut zástupcům Rady vysokých škol v dostatečném předstihu. "Odmítáme stanovisko Rady vysokých škol, že je obcházena," reagovali úředníci. Rada je podle nich plnohodnotným partnerem sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace při projednávání strategických dokumentů.

Opatrný naproti tomu tvrdí, že se k návrhu dostal oklikou z titulu jiné své funkce. Teprve v pátek 4. prosince, tedy týden po schválení RVVI, byla Rada vysokých škol vyzvána k zaslání připomínek. Zatím se většinou týkají velmi neurčitých formulací jednotlivých opatření.

"Často vypadají spíše jako zbožná přání, ne jako opatření, ve kterých stojí, co, kdo, kdy a jak má udělat. Konkrétně je tam opatření, které říká, že zvýšíme kvalitu doktorských a magisterských programů na vysokých školách. Vůbec tam nestojí, jakým způsobem a jakým mechanismem a jak se bude kontrolovat, že třeba toto opatření bude splněno," řekl Opatrný.

K platné národní politice výzkumu se podle Opatrného v současné době při rozdělování peněz na výzkum prakticky nepřihlíží. "Rozpočet je daný na základě politických licitací, ale ne parametrů, které dává zákon," dodal.

Bělobrádkův úřad s tvrzením, že formulace v návrhu jsou vágní, nesouhlasí. "Toto hodnocení a zpětnou vazbu od ostatních připomínkových míst nemáme," uvedl tiskový odbor úřadu. Sekce místopředsedy vlády Bělobrádka se podle něj maximálně zasazuje o to, že návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020 otevírá pro všechny zainteresované diskusi o možných změnách priorit podpory výzkumu, vývoje a inovací.