Poslanecká sněmovna musí zaplatit bývalému středočeskému hejtmanovi a současně zákonodárci Davidu Rathovi 280 tisíc korun jako náhradu na reprezentaci či dopravu za dobu, kdy byl ve vazbě. V ní strávil 18 měsíců od května 2012 do listopadu 2013, mandát mu však skončil už v srpnu.
"Zákon předpokládá jedinou možnost, kdy tato náhrada nenáleží. A to pokud dočasně nevykonává svou funkci. To ale v tomto případě soud nemůže říct," zdůvodnila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Jana Jurečková.
Rath se obrátil na soud poté, co mu sněmovna uvedené náhrady odmítla vyplatit s tím, že ve vězení by je nemohl čerpat. Podle advokáta sněmovny Marka Nespaly by se ten, kdo by Rathovi náhrady vyplatil, dopustil porušení povinnosti při správě cizího majetku.
"V době, kdy byl ve vazbě, jsme mu hradili kromě platu i prokázané výdaje na odborné a administrativní práce, kancelář, asistenty, a dokonce i tužkovné. Ale jsme správci rozpočtové kapitoly a nemůžeme platit, co není možné čerpat," podotkla vedoucí sekretariátu sněmovny Ljuba Čechová.
280
tisíc korun musí dát sněmovna Davidu Rathovi na náhradách, které mu nevyplatila, když byl ve vazbě.
Rathův advokát Adam Černý ale tvrdí, že náhrady jsou nárokové: "I ve vazbě pracoval, i když neměl počítač a musel psát ručně. Žádný jiný poslanec nepředložil tolik zákonů."
A soudkyně dala Rathovi za pravdu. "I když se nesmí ztrácet ze zřetele smysl zákona, nesmí se překračovat, co je v něm výslovně uvedeno," uvedla. Podle ní se náhrady vyplácí automaticky. "Zákoník nepředpokládá, že tyto nároky by měly být nějak vyúčtovány, dokládány, tato náhrada se poskytuje jako paušální," vysvětlila s tím, že nelze říct, že by nevykonával svoji funkci, na kterou jsou náhrady vázány.
"Základní činnost zákonodárce − tvorba zákonů a komunikace s voliči − mu zůstala," poukázala. Sněmovna tak má Rathovi zaplatit celou požadovanou sumu, a navíc i úroky ve výši zhruba 40 tisíc korun a 73 tisíc jako náklady na advokáta.
Sněmovna už oznámila, že se odvolá. Její advokát Nespala očekává, že případ skončí před Nejvyšším nebo i Ústavním soudem. "Zákon s takovou situací nepočítá, protože se nepředpokládalo, že poslanci budou chodit do vězení. Je třeba z tohoto případu udělat precedent," dodal Nespala.
