Kdyby se Michail Gorbačov krátce po nástupu k moci nepokusil omezit prodej alkoholu, možná by se Sovětský svaz nerozpadl, prohlásil předevčírem v Knihovně Václava Havla ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč. Gorbačov tím podle něj − s nadsázkou řečeno − "narušil ústavní základy ruské společnosti".
Andruchovyč, jeden z nejvýznamnějších současných ukrajinských prozaiků, v Praze hovořil o třech městech. Na Moskvu přišla řeč kvůli jeho knize Moskoviáda, již letos v českém překladu vydalo nakladatelství Fra a kterou tuzemští recenzenti pro autentický dojem z raných 90. let přirovnávají k románu Sestra Jáchyma Topola. "To je čest, protože ukrajinským čtenářům jsem Sestru sám přirovnával k Odysseovi Jamese Joyce," reagoval Andruchovyč.
Moskoviádu vydal až po rozpadu Sovětského svazu, napsat ji ale stihl krátce předtím na základě vlastní zkušenosti.
"Stejně jako hrdina knihy jsem bydlel na koleji Moskevského literárního institutu. Jak čas letí, hranice mezi tím, co se doopravdy stalo a co jsem si vymyslel, se stírá," řekl autor, jehož některé příběhy z Moskoviády, líčící fantaskní sestup do spodních pater ruské společnosti, mezitím zlidověly.
To je případ epizody, kdy k protagonistovi knihy přijde bývalý výsadkář s abstinenčními příznaky a ze sedmého patra institutu slézá po požárním žebříku, aby načerno koupil vodku. Alkohol sežene, ale při cestě zpět se z žebříku zřítí a zemře. "Všichni, kdo dnes v institutu bydlí, si jsou jisti, že se to opravdu stalo," dodal Andruchovyč.
Po Majdanu bych přepsal heslo Kyjev, řekl v Havlově knihovně spisovatel Andruchovyč
V pondělí vzpomínal, jak do Prahy poprvé přijel za příbuznými v roce 1968 krátce před invazí vojsk Varšavské smlouvy. Z té doby mu zůstaly vzpomínky na návštěvu Náprstkova muzea, let balonem, návštěvu střelnice v někdejším Fučíkově parku nebo na indiánské filmy s Gojkem Mitičem, které vysílala Československá televize. Spisovatel to vše shrnul roku 2011 ve svém Lexikonu intimních měst.
V něm se nachází i kapitola o ukrajinském Kyjevě, kterou by ale dnes, po revoluci na Majdanu, autor nejraději přepsal. Po revoluci se pro něj Kyjev stal "městem, které jsem začal milovat víc než kterékoliv na světě", uvedl.
Andruchovyč vylíčil, jak vloni v posledních dnech protestů na Majdanu objížděl Ukrajinu s divadelním představením, v němž účinkoval. "Do Kyjeva jsme přijeli 20. února večer, kdy na náměstí zemřelo nejvíc lidí," řekl Andruchovyč, podle něhož na představení přišli protestující z Majdanu a "ještě byli cítit kouřem".
Byla mezi nimi i dobrovolnice ze zdravotní služby, která spisovateli líčila, co má v revoluci za úkol − shromažďovat mobilní telefony zabitých protestujících a přijímat hovory, když někdo zavolá.
"Byla tedy prvním, kdo oznámil, že majitel přístroje už nežije. Nejstrašnější prý bylo vidět, když se na telefonu objevilo, že někomu volá maminka," řekl Andruchovyč, podle něhož to, co o Kyjevu napsal do Lexikonu intimních měst, po těchto zážitcích nemůže zůstat stejné.
Letos pětapadesátiletý autor revoluci přesto označuje za jedno z nejšťastnějších období svého života. "Od první chvíle, kdy pak vypuklo násilí na východě Ukrajiny, jsem byl přesvědčený, že za něj může Putin, že nám chce těžko zaplacené vítězství prodat ještě dráž," řekl Andruchovyč. Dodal ale, že bez této "zatěžkávací zkoušky" by porevoluční Ukrajina možná neobstála.
Po Majdanu bych přepsal heslo Kyjev, řekl v Havlově knihovně spisovatel Andruchovyč
