Když se na Česko snesla prázdninová vlna veder, měl soudce Petr Franc v kanceláři denně 34 stupňů. Horko se dostalo i sem − za zdi barokního paláce na Malé Straně, kde je Franc předsedou Okresního soudu pro Prahu-západ.

Dusná kancelář předsedy soudu může posloužit jako příklad, proč ministerstvo spravedlnosti připravuje miliardový "kulový blesk": ministr Robert Pelikán (za hnutí ANO) by rád historické budovy pražských soudů prodal. A místo nich na okraji města vystavěl jeden moderní "megasoud", kam by všechny soudce přestěhoval. "Soudy jsou dnes rozstrkané všude po Praze v nevyhovujících budovách," zdůvodnil Pelikán.

Soudy, Kafka, peníze

Dva soudní paláce?

Soudy v Praze dnes mají jedno centrum: areál Na Míčánkách, otevřený v roce 2006, kde sídlí pět obvodních soudů a pět státních zastupitelství. Ostatní soudy sídlí v různých budovách na dobrých adresách v centru Prahy. Ministr Robert Pelikán chce část z nich přestěhovat pod jednu střechu do nového areálu.

Začínal tam spisovatel

Zatím není rozhodnuto, které budovy by mohlo ministerstvo spravedlnosti prodat. Některé fungují jako soudy už od Rakouska-Uherska. Třeba u soudu na Ovocném trhu začínal po zakončení právnické fakulty spisovatel Franz Kafka.

Dražba roku se blíží

Ne vždy se státu daří zbavit se výhodně historických areálů. O komplex kasáren v Karlíně neměl za 620 milionů nikdo zájem. V září se uskuteční dražba bývalého kláštera, dnes administrativního domu na náměstí Republiky. Vyvolávací cena je 790 milionů.

V zimě mrznou, v létě se potí

Otázky, které soudní budovy by se prodávaly, kdy přesně a za kolik, zatím ministr odbývá, že jsou předčasné. Vše se prý teprve připravuje, Pelikán si tenhle plán určil jako jeden z hlavních cílů.

I tak je ale jasné, že by šlo o jeden z největších realitních obchodů se státními domy − navíc s historickými, stojícími na skvělých adresách v centru Prahy. Jakou je třeba právě bývalý klášter v Karmelitské ulici, kde sídlí Okresní soud pro Prahu-západ. "Je tu nedostatek jednacích síní, nedostatek kanceláří i sociálních zařízení," souhlasil by se stěhováním předseda soudu Franc.

Do majetku ministerstva patří například i rozlehlý soud pro Prahu 1 a Prahu 7 na Ovocném trhu. Také komplex městského soudu ve Spálené ulici a na Karlově náměstí a pobočka ve Slezské ulici na Vinohradech, kde se řeší obchodní spory. Nebo dům rovněž ve vinohradské Francouzské ulici, kde sídlí Obvodní soud pro Prahu 2.

Šéfové soudů zatím o Pelikánově záměru nevědí, dozvědí se ho nejspíš během příštího týdne. A asi i proto jsou k němu opatrní. "Je pravda, že máme problémy s tím, jak se budova přes zimu špatně vytápí a v létě je v ní vedro. Prostě to ale patří k tomu, že je to historická budova," říká Dana Šindelářová, místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. "Spíš z důvodu nedostatečného prostoru, problém se stářím budovy nemáme," připouští Aleš Sabol, předseda soudu pro Prahu 2, důvod, proč by se jeho soud mohl přesunout.

Ovšem třeba předseda Libor Vávra, který řídí Městský soud v Praze, je vyloženě proti. Říká, že snahy sestěhovat soudy pod jednu střechu skončily v Evropě už před 50 lety. Mimo jiné kvůli špatné dopravě − velký soud, kam denně míří stovky lidí, dokáže zablokovat silnice v okolí. Právě s tím ostatně bývají problémy kolem deset let starého justičního paláce na Míčánkách, kde pracuje společně pět obvodních soudů a pět státních zastupitelství.

"A navíc je tady i velké bezpečnostní riziko: nejen v tom, že když dnes nějaký poblázněný mladík ohlásí na Míčánkách bombu, musí stovky lidí na několik hodin ven. Centralizovaný soud je zajímavý cíl i pro opravdový terorismus," uvažuje předseda Vávra.

"Zbytečně topíme a uklízíme"

Ministerstvo neuvažuje, že by se prodávaly a stěhovaly všechny pražské soudy. Přesuny by se dotkly jen těch, kde mají potíže s místem − ať už pro lidi, nebo pro spisy. A nadto je jejich provoz příliš drahý. Podle ministerské analýzy využívá například justiční areál Krajského soudu v Praze na Smíchově jen 40 procent místa.

"Zbytek jsou chodby a zákoutí, které vytápíme a uklízíme," vysvětlil Pelikán. Ministr počítá, že na stavbu nového společného soudu by nebyly potřeba žádné extra peníze ze státního rozpočtu − zaplatil by se z toho, co vynesou prodeje budov ve středu Prahy. "Měl by to být projekt ziskový. Z těch prodejů se celá stavba zaplatí," plánuje ministr.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Pelikán nepochybuje, že o historická sídla soudů bude zájem. Zájemce může podle Prokopa Svobody z realitní kanceláře Svoboda & Williams odrazovat, že jde o památkově chráněné stavby − přeměnit je na moderní kanceláře, byty nebo hotel by mohlo být úředně složité a také drahé. "Silným magnetem na druhou stranu bývá jejich atraktivní lokalita v centru Prahy," dodává Svoboda.

O umístění "megasoudu" ještě není jasno, nejčastěji se však mluví o pozemku na Zbraslavi. Někteří soudci a advokáti však upozorňují, že periferie je špatné místo. Zatímco dnes se dá na všechny soudy − kromě těch na Míčánkách − dojít z centra pěšky nebo dojet za pár minut metrem či tramvají, na Zbraslav to trvá půl hodiny. Ministerstvo proto předběžně uvažuje o zavedení speciální autobusové linky.

jarvis_55dc9bc1498ea21c4eaf93ca.jpeg
Soudy na prodej: Budovy soudu v Karmelitské ulici a na Ovocném trhu (na snímku) hodlá ministerstvo prodat a místo nich stavět na okraji Prahy.
Foto: HN – Lukáš Bíba