Celý svět si prozatím dával pozor, aby bankroty řešil nesystémově. Byli jsme systematicky nesystematičtí. Někdy se státům odpouštělo, někdy ne, některé banky se nechaly zkrachovat, jiné ne. Pokaždé jsme si dávali pozor, aby se z něčeho nestal precedent, pravidlo, vzor, návod, něco, s čím by se dalo počítat. Řecko se řešilo jinak než Kypr, Irsko jinak než Kalifornie nebo Maďarsko. Koneckonců i v tomto duchu lze číst nedávný výrok premiéra Sobotky, že si musíme dát pozor, aby se z řeckého vyjednávání nestal návod pro všechny budoucí státy. Jenže jak to udělat? Šili jsme záplatu na záplatu, místo toho, abychom si ušili nový šat. Současný "hospodářský systém" má málem víc záplat než původní látky. Můžeme ale věřit systému, který má více paradoxů než pevných pravidel?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se