Rok 2009 byl typickou ukázkou období, kdy velká očekávání přecházejí vzápětí do velikého zklamání. Přitom v plánu původně bylo důstojně oslavit dvacet let svobody, pod heslem "Evropě to osladíme" zazářit při historicky prvním předsednictví EU a vykročit vstříc dalším letům zalitým optimismem. Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky. Do Česka naplno dorazila po letech hojnosti a konjunktury světová ekonomická krize, předsednictví jsme si osladili sami pádem Topolánkovy vlády v jeho polovině, což se ukázalo jako začátek konce jednoho politického systému, a na podzim už neměl dvacáté výročí chuť slavit skoro nikdo.