V posledních dvou dekádách před propuknutím globální finanční krize začaly zejména velké banky výrazně pronikat na investiční trhy. Opět se potvrdilo, že banky v období investiční horečky mají tendenci masivně a mnohdy až nekontrolovatelně expandovat své aktivity do investičních (často spekulativních) obchodů na vlastní účet. Po splasknutí investiční bubliny obvykle utrpí obrovské ztráty, které si nejen vynutí rozsáhlé záchranné vládní programy, ale i novou regulaci účasti bank na investičních trzích.
Klíčovým cílem dnes dominantní americké postlehmanovské bankovní regulace je výrazně snížit rizikovou expozici bank na spekulativních trzích. Původní verze takzvaného Volckerova pravidla měla zcela zakázat jejich spekulativní obchodování s investičními nástroji na vlastní účet. Nakonec byla v roce 2010 přijata mnohem mírnější verze, jež komerčním bankám zamezila pouze krátkodobé obchody. Detailní prováděcí předpisy byly zveřejněny až po vypořádání více než 18 tisíc připomínek, což americkým dohledovým úřadům trvalo více než tři roky. Byly definovány výjimky, které bankám umožní, aby se alespoň částečně mohly zapojit do investičních trhů. Zákaz krátkodobého obchodování se tedy nakonec netýká ručitelských obchodů, aktivit bank v roli tvůrce trhu, zajišťovacích operací nebo obchodování s vládními dluhopisy. I když prováděcí předpisy platí v USA již déle než rok, banky mají na přizpůsobení čas až do poloviny letošního roku.
Odlišným způsobem je nově upravena regulace vlastních obchodů bank s investičními instrumenty ve Velké Británii. Tato úprava vychází z doporučení nezávislé bankovní komise pod vedením profesora J. Vickerse. Výrazná institucionální změna v britském bankovnictví spočívá v ohraničení maloobchodního bankovnictví od spekulativních obchodů velkých bank na vlastní účet, avšak mohou být provozovány v rámci jedné skupiny. Nový britský bankovní zákon tedy nezakazuje obchodování celé finanční skupiny na vlastní účet, ale nesmí být realizováno maloobchodní bankovní entitou. Rovněž v Británii existuje několik výjimek, poněvadž i maloobchodní bankovní jednotka může realizovat například zajišťovací transakce, ručitelské obchody nebo jednoduché derivátové operace. V současné době připravuje zavedení obdobné verze Vickersova pravidla Francie nebo i sousední Německo.
Diskuse o regulaci začala rovněž v orgánech Evropské unie. Evropská komise schválila v lednu 2014 návrh nařízení o opatřeních zvyšujících odolnost bank. Jde ale o podivnou kombinaci Volckerova a Vickersova pravidla. Nejenže zakazuje obchodování velkých bank a subjektů v rámci stejné skupiny (a to i ve třetích zemích) na vlastní účet s investičními nástroji, ale navíc předpokládá i povinnost bank vyčleňovat některé další investiční obchody do specializovaných organizačních jednotek. Definitivní verze nařízení by měla být Evropským parlamentem a Radou EU přijata nejpozději do poloviny letošního roku. Zákaz obchodování určených bank na vlastní účet s investičními instrumenty by pak měl v EU platit od začátku roku 2017. Už nyní je patrné, že poměrně striktní unijní přístup k těmto typům obchodů může nejen negativně ovlivnit konkurenční schopnost evropského bankovnictví, ale také snížit likviditu kapitálových trhů. Navíc je velké nebezpečí, že obchody z evropských kapitálových trhů se mohou přesunout do některého z asijských finančních center.
