Kyjev musí do soboty vymezit území v Donbasu, na které se v souladu s minskými mírovými dohodami bude vztahovat zvláštní samosprávný režim. Podle agentury TASS to v pátek prohlásil představitel doněckých vzbouřenců Denis Pušilin s tím, že pokud se tak nestane, ukrajinská vláda tím ukáže nezájem o dodržování mírových ujednání. Území již ve čtvrtek vytyčila ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), její návrh nyní musí posoudit parlament.
Dále v pátek Ukrajina předběžně požádala OSN o vyslání mírové mise do Donbasu. Rozsah mise, počet nasazených vojáků a další podrobnosti budou teprve tématem konzultací mezi Kyjevem a OSN.
"Dohoda má jasný chronologický postup. Podle něho by měla Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) do 14. března přijmout seznam těch oblastí v Donbasu, kterých se bude týkat zvláštní status," řekl Pušilin. "Kyjev má 24 hodin, aby svým závazkům dostál. Pokud zmíněné rozhodnutí do 24 hodin nebude přijato, celý svět uvidí, že Kyjev nemíní dodržovat itinerář dohodnutý v Minsku," dodal.
V noci na dnešek SNBO informovala o tom, že v souladu se zářijovými mírovými dohodami z Minsku vymezila v rámci povstaleckých republik v Doněcké a Luhanské oblasti území, která dostanou širokou míru autonomie. Záležitostí se nyní budou zabývat poslanci, neboť rozhodnutí SNBO musí schválit ukrajinský parlament, v platnost pak vstupují po podpisu prezidenta. Nadcházející plenární zasedání parlamentu je podle TASS naplánováno na 17. března.
Zvláštní status dává povstaleckým zónám značnou správní autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených poslanců, vytváření vlastních bezpečnostních složek a přednostního financování z centra. Počítá i s amnestií pro účastníky bojů a zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu ve veřejném životě.
Kyjev předběžně požádal OSN o vyslání mírové mise
Ukrajina předběžně požádala OSN o vyslání mírové mise do Donbasu, formální žádost předala generálnímu tajemníkovi této mezinárodní organizace Pan Ki-Munovi. V pátek oznámil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. Nasazení modrých přileb na východní Ukrajině se ale nepředpokládá, neboť se má za to, že Rusko takový návrh v Radě bezpečnosti zablokuje.
Po nynější předběžné žádosti bude následovat další, jakmile příslušný návrh schválí ukrajinský parlament, řekl Perebyjnis. Dodal, že rozsah mise, počet nasazených vojáků a další podrobnosti budou teprve tématem konzultací mezi Kyjevem a OSN.
Ukrajina o možnosti vyslat mezinárodní mírovou misi na východ země, kde proruští separatisté vyhlásili nezávislost, hovořila již v únoru. Tehdy Kyjev uvedl, že by upřednostnil nasazení policejních sil Evropské unie. Evropská komise ale takovou myšlenku odmítla.
Na východě Ukrajiny nyní platí příměří, které bylo v únoru vyjednáno na základě zmíněných zářijových dohod z Minsku. Na prosazování klidu zbraní dohlíží Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Vojenský konflikt na východě Ukrajiny si od loňského roku vyžádal přes 6000 lidských životů. Z odpovědnosti se vzájemně obviňují obě znesvářené strany.
