Když se francouzský režisér Jean-Luc Godard ohlížel za filmovou novou vlnou, řekl, že "co mi kdysi přišlo jako nový začátek, zdá se mi dnes jako zavírající se dveře". Vloni zesnulý německý filmař Harun Farocki jako by do těch dveří strkal nohu. Celý život tento rodák z Nového Jičína věděl, že film bude jako médium stále podstatnější a že změní naše vnímání okolního světa, a tak točil filmy "proti" televizi. Zároveň si ale uvědomoval, že o obrazech nelze hovořit jinak než zase obrazy. Platilo to už o jeho slavném videu o napalmu z vietnamské války, kde Farocki v šedesátých letech típal cigaretu sám o sebe, a platí to i o videích, která jsou nyní vystavena v pražském Goethe-Institutu a v galerii Futura.