Ze všech sdělení a komentářů, které se objevily v souvislosti s návštěvou kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda v Moskvě, a následné bezpečnostní konference v Mnichově je rozhodující jedno: Rusko je zásadně nespokojeno s tím, jak vypadá současný svět, jenž svou podobu získal v posledních pětadvaceti letech. Z Kremlu po dlouhé době zaznělo něco, čemu je nejen možné, ale nutné věřit.

Jestliže žádný z aktérů moskevské schůzky čekajícím novinářům nic konkrétního nesdělil, pouze Putinův mluvčí Peskov řekl, že jednání byla konstruktivní, v sobotu se v Mnichově událo cosi, co se na tak důležitých fórech vidí jen zřídkakdy. Ruský ministr zahraničí, jenž je považován za vynikajícího profesionála, za své vystoupení sklidil nesouhlasné bučení a otevřený posměch.

Vzhledem k tomu, že se snažil prezentovat anexi Krymu jako příklad dodržování norem mezinárodního práva a Charty OSN, a sjednocení Německa (na platformě smlouvy 4+2, jejímž signatářem byl SSSR) za jejich porušení, to ani nemohlo dopadnout jinak. Podstatné přitom je, že se Lavrov nezbláznil, ale spolehlivě splnil zadání, které v Kremlu dostal.