Automobilka Tatra Trucks loni prodala 850 vozidel, o rok dříve to bylo jen 722. Tržby z prodeje nákladních aut vyrobených v Kopřivnici vzrostly podle předběžných výsledků meziročně dokonce o 39 procent. Společnost proto uzavře loňské hospodaření v černých číslech, když od roku 2007 vykazovala jen ztráty.

Zadluženou automobilku v roce 2013 koupili podnikatelé Jaroslav Strnad a René Matera, kteří navýšili kapitál firmy o miliardu korun.

Tatra Trucks

 

Noví majitelé

Firmu Tatra Trucks vlastní z 65 procent Jaroslav Strnad a z 35 procent společnost Promet Tools Reného Matery. Automobilku získali v dražbě, kam se dostala kvůli dluhům.

Navýšení kapitálu

Akcionáři společnosti Tatra Trucks loni navýšili základní kapitál firmy o miliardu korun. Obchodní soud zapsal a potvrdil tuto transakci 2. prosince 2014. Zásadní růst základního kapitálu nijak nezměnil majetkové poměry ve firmě.

Investice

Loni v Kopřivnici stihli proinvestovat 110 milionů korun. Jednalo se o peníze podpořené daňovou investiční pobídkou od vládní agentury Czech­Invest. Tatra je nasměrovala především do nákupu obráběcích strojů a do lakovny. V roce 2015 bude zacílení obdobné, jen částka se zvýší na 230 milionů korun.

Loňský čistý zisk v poměru k tržbám se podle ekonomického ředitele Tatry Radka Strouhala bude pohybovat do pěti procent. "Děláme nově na zakázku, nikoli na sklad, což nám výrazně zlepšuje cash flow. Ziskovost je u nás vždy zajímavější u aut nad plán, s kterými už nemáme fixní náklady," vysvětluje.

Oficiální ekonomické výsledky společnost oznámí sice až v březnu, nicméně již nyní je jasné, že se celkové tržby firmy za rok 2014 vyšplhají těsně nad hranici 3,7 miliardy korun, což znamená navýšení oproti předešlému roku o pětinu. Prosincový odhad počítal s 3,5 miliardy.

Tatře rostou mimo tržeb z prodaných vozů i příjmy z prodeje náhradních dílů, ze servisní činnosti a strojní práce pro jiné firmy. Čtyři z pěti aut vyrobených v Kopřivnici končí navíc mimo republiku. Na výsledky hospodaření proto měly velmi pozitivní dopad i intervence ČNB, respektive slabá koruna.

"Vývoj směnných kurzů sledujeme velmi pečlivě, pro nás je to často otázka bytí a nebytí. ČNB poměrně transparentně říkala, dávejte si pozor, je možné, že to tam nasypeme. A to pak udělala, takže jsme s tím počítali. Nám to zlevnilo lidskou práci a odpisy," doplňuje Strouhal.

Z 850 prodaných vozidel jich 821 bylo vyrobeno loni (a 29 v předchozím období). Firma tak zvýšila výrobu oproti předešlému roku o osm procent. Automobilka je podle Strouhala teoreticky schopná vyrábět daleko více, nyní má 840 zaměstnanců.

"Zatím pracujeme na jednu směnu. Pokud by se výroba rozjela na dvě směny, jsme na produkci téměř dvou tisíc aut za rok. Máme tedy kam růst. Tatrováci jsou loajální vůči fabrice, a když je třeba, umějí zabrat. Vždy se nám s nimi podařilo dosáhnout rozumné domluvy," říká Strouhal.

Plán pro letošek postavili v Tatra Trucks, stejně jako loni, relativně střízlivě. Zejména na základě už otevřených výběrových řízení počítají s výrobou 830 vozidel. "Raději budu příjemně překvapený a budu řešit, co se ziskem, když vyrobíme 900 aut," dodává v rozhovoru ekonomický ředitel.

Radek Strouhal, ekonomický ředitel Tatra Trucks.

Novou strategií Tatra Trucks je zaměřit se na speciální auta. Z čeho ale usuzujete, že takové stroje nemůže vyrábět Mercedes, MAN a další?

Pro ně to není zřejmě až tak finančně zajímavé. Nejsou na to nastaveni jako fabrika. Když jsme rozebírali s managementem DAF systém jejich plánování, tvrdili, že když někdo přijde a řekne, že chce 20 aut o 10 centimetrů delších, tak jim to obchodní ředitel většinou neschválí. Jakákoliv drobná individuální změna je pro velké automobilky problematická. Snažíme se proto nastavovat flexibilně vývoj, procesy, výrobu i dodavatele.

Od loňského navýšení základního kapitálu jste si slibovali růst firemního ratingu. Ten vám okamžitě povyskočil, splnil nicméně tento nárůst vaše očekávání?

Tatru měníme teprve rok a tři čtvrtě, dle mého soudu je obrovský úspěch dostat se s hodnocením nad pětku (Tatra Trucks má nyní rating od Coface na úrovni 6 z 10; pozn. redakce). Kdybych řekl, že je to finální cíl, to bych asi byl bit od kolegů. Cíl máme postavený vysoko, chceme desítku. Ale reálně, pokud se budeme pohybovat kolem hodnocení na úrovni osmičky, bude to velice pěkné.

Hlavním cílem navýšení kapitálu o miliardu korun byl tedy právě růst důvěryhodnosti u dodavatelů a odběratelů?

Beru to jako vzkaz od akcionářů, že věří tomu projektu, proto do něj pouštějí miliardu korun. Hodně se psalo, že to pomůže směrem k bankám, ale dost to pomáhá i směrem k dodavatelům a zaměstnancům, přicházejí investice atp. Akcionářů, kteří přišli tuhle fabriku vydojit, už tu bylo několik. Současní majitelé to myslí vážně.

Odkud pochází miliarda, která byla použita na navýšení kapitálu?

Jsou to peníze, které akcionáři vydělali ve svých podnikatelských skupinách, které jim generují volné prostředky. Jsou to jejich vlastní zdroje.

Jak u vás nyní funguje financování bankovními úvěry na provozní úrovni?

Funguje, dokonce můžu říci, že se výrazně zlepšilo. V minulém roce byla první bankou Česká spořitelna, ta nám sem poskytla provozní úvěr 50 milionů korun a zároveň nám pomohla s podporou obchodu v Saúdské Arábii. Po dvou měsících se k ní připojily ČSOB a Citibank.

V letošním roce nám Česká spořitelna i ČSOB poskytly větší financování. Narazili jsme ale u Citibank s tím, že máme i obrannou výrobu, což této původem americké bance dělalo problém, tak jsme ji vyměnili za UniCredit. Přefinancovali jsme jejich 50milionový úvěr.

Celkově tedy máte k dispozici kolik?

Zdroje, které teď máme – provozní úvěry a rámce -, jsou řádově 300 milionů korun. Což vzhledem k bilanci skupiny po posílení základního kapitálu nejsou žádné enormní zdroje. Je tam dokonce ještě prostor pro růst. Z diskusí s bankami vyplývá, že kdyby bylo potřeba z důvodu vyšší výkonnosti profinancovat pracovní kapitál, tak jsou připraveny. To je pro nás velmi důležité.

Máte k dispozici ještě jiné zdroje?

Ne. Jiné nestandardní externí zdroje nepotřebujeme. ČSOB financuje výrobu, Česká spořitelna s UniCredit pak obchodní pohledávky, abychom mohli poskytnout zákazníkům standardní splatnost.

Jakou mají majitelé představu o Tatře za pět let?

Očekávají růst, to je základní cíl. Podařilo se nám ubránit takovým těm klasickým pětiletým výhledovým plánům známým u zahraničních společností. Rostoucí graf umím jako ekonom namalovat také, ale je to hloupost. Cílem akcionářů je zachránit firmu, aby přežila a dále se mohla rozvíjet. Potřebujeme ji zastabilizovat, totálně očistit její jméno u dodavatelů. Musíme být konkurenceschopní v oblasti obrábění. Pokud se dostaneme za pět let na 1200 aut, bude to dobré, ale takhle my si tu teď cíle nestanovujeme. Spíše než počet vozidel sledujeme jejich hodnotu, která se díky zákaznickým specializacím může mezi sebou lišit i o několik stovek procent.

Jsou podle vás současní akcionáři z firmy připraveni za příznivých podmínek odejít, firmu prodat?

Na to je obtížné odpovědět. Vždy může přijít strategický investor, který nabídne zázračné podmínky, na které nebudou moci říci ne, případně sami uvidí, že to je pro Tatru taková šance, že se tomu neubrání. S René Materou, jedním ze dvojice majitelů, se znám od vysoké školy, a co si pamatuji, tak nikdy nic neprodal. A i mentalita druhého akcionáře, pana Strnada, je tvořit a budovat celek strojů, budov a lidí. Vyloučit to tedy neumím, nicméně nevěřím, že by teď byl připraven nějaký takový plán. Kdyby chtěli z firmy exitovat, tlačili by nás k ještě hlubšímu řezání, aby ukázali co nejvyšší ziskovost nějakému strategickému investorovi.

ANKETA
Věříte v záchranu automobilky Tatra?
Ano
460 (97%)
Ne
8 (2%)
Nevím
5 (1%)