1. Jak si vybírám cíl svých cest

Nejraději se vracím do jihovýchodní Asie (na fotce Kambodža). Celá oblast na mě působí pozitivně. Nevím, zda je to teplým podnebím, ale lidé, které tam potkávám, se většinou usmívají. Vím, že nemají vůbec snadný život, ale přesto jej berou jako šanci mít se lépe. Nejraději mám také země, které teprve čekají na rozvoj turistického ruchu, a tak je každý turista vítán.

2. Které tři vlastnosti musí mít můj/moji spolucestující

Musí být naladěn na stejnou vlnu pohody a tolerance. Cestování vždy může přinést překvapení, někdy i nepříjemné. Je dobře, pokud má také stejný žebříček hodnot. Většinou cestuji ve skupině, pak jsou tyto vlastnosti velmi důležité. Důležitá je i schopnost rozhodného jednání v napjaté situaci.

3. Bez čeho se na cestách neobejdu

Kromě přátel, bez kterých jezdím jen na pracovní cesty, je to snad možnost komunikovat v místním jazyce. Kdykoliv mohu, používáme tlumočníka, pomocí něhož dokážeme hovořit s místními. V řadě zemí je tak mým největším přáním, bohužel nesplněným, dokázat komunikovat místním jazykem.

4. Kde jsem potkal nejmilejší lidi

Myslím, že všude jsou výborní lidé, jde o to je najít. Samozřejmě jsou oblasti, kde pod vlivem zřízení či víry jsou charaktery lidí ovlivňovány. Hodně se proto snažím odhalit pravou tvář lidí, které potkávám, i důvody jejich chování.

5. Můj nejsilnější gastronomický zážitek

Polévky ze želvy. Byl jsem upozorněn, že je to velká pocta, protože je zakázaná. Když jsme si připili želví krví smíchanou s alkoholem, hostitelé želvu uvařili. Jako největší poctu mi dali nohu. Nalézt na noze gram masa k jídlu je nekonečné umění.

6. Nejcennější suvenýr, který jsem si přivezl

Suvenýry se mění - nevím, zda s věkem, či počtem procestovaných zemí. Nejprve jsem vozil obrazy, pak sošky. Fotil jsem, filmoval. Dnes si vozím zážitky.

7. Co mě na cestách nejvíc překvapilo

Jak je pojetí zeměpisu a dějepisu v Česku sebestředné. A to jak v době minulé, tak i v současnosti. Čím dále od Evropy lidé Evropu nerozlišují, nebo jen na velké státy. Myslím, že u nás je minulost přeceňována. Ve světě se počítá přítomnost a budoucnost.

8. Tři zásady, které na cestách vždy dodržuji

Být nenápadný, splynout a mít tak možnost pozorovat navštívené místo v přirozeném stavu. Vyzkoušet si možnost cestovat jednoduše i luxusně. Oba způsoby ukazují různě danou zemi i její lidi. Navázat dobré vztahy a získat informace.

9. V čem jsou lidé všude na světě stejní

Myslím, že se rodíme jako stejná nepopsaná kniha. Podle prostředí jsme pak formováni, ale i deformováni - obyčeji, kulturou, konkrétní společností. Stejní však zůstáváme v touze, snění. Všichni se usmíváme v okamžicích radosti.

10. Kam se rád vracím

Nemám rád lidskou hloupost a závist. V Čechách jsem se narodil, a proto je vždy budu považovat za svůj domov. Mám zde své přátele. Budu doufat, že místa, která mám rád, hloupost a závist neovládnou.

FOTO: Shutterstock, archiv HN