Pražské Jižní spojce nebo vjezdu po dálnici D1 do hlavního města se v reklamní branži říká české billboardové peklo. Záplava bigboardů, doublebigboardů, megaboardů či podsvícených backlightů - či jak se všechny ty plakátovací plochy jmenují - ovšem ani po volbách hned tak nezmizí.

Nové vedení pražského magistrátu se totiž nedokáže shodnout, jak venkovní reklamu regulovat. Zatímco primátorka Adriana Krnáčová z ANO je ochotna hledat nějaký kompromis, její náměstek Matěj Stropnický ze Strany zelených by ji z Prahy nejraději vystrnadil.

Prosazuje tím vlastně vizi bývalého primátora Tomáše Hudečka z TOP 09, jenž loni před říjnovými komunálními volbami propašoval do nových stavebních předpisů postupné vytlačení billboardů větších než šest metrů čtverečních, což jsou skoro všechny.

Ministerstvo pro místní rozvoj platnost předpisu zrušilo, protože před volbami spěchající Hudeček nepřihlédl ke všem podaným připomínkám. Nejen hnutí ANO se dnes pokouší o nějakou dohodu s rozzuřenou billboardovou lobby, smír překvapivě uzavřely také TOP 09 a jednička na trhu, společnost BigBoard. Když loni primátor Hudeček razantní omezení venkovní reklamy prosadil, vypukl mezi nimi bezprecedentní spor.

Firma vypověděla již uzavřené smlouvy s topkou a odmítla vyvěsit její předvolební plakáty. Místo toho se sama vložila do politické kampaně a na svých plochách útočila přímo na Hudečka i TOP 09.

Předseda Karel Schwarzenberg mluvil o "pomstě kmotrů a mafiánských metodách" BigBoardu. Firma mu zase s chutí připomněla nezaplacenou prezidentskou kampaň, a obě strany na sebe podaly žaloby. Teď se najednou dohodly a vše od soudů stáhly.

Smírné řešení

Proč tak nejednou? "Našli jsme smírné řešení a my věříme, že se podobná situace už nebude opakovat," řekl generální sekretář TOP 09 Pavel Severa.

Lídr Schwarzenberg se dokonce dopisem šéfovi firmy BigBoard Richardu Fuxovi omluvil: "Připouštím, že jsem na vaši adresu použil dosti tvrdá slova. Jsem totiž přesvědčen, že vámi použité metody uprostřed volební kampaně, kde jste přelepili řádně objednané reklamní plochy, neodpovídají demokratickým zvyklostem a dobrým mravům."

I Fuxa pak ubral ze své bojovné rétoriky. "Osobně jsem se snažil urovnat ten spor. Vyjasnili jsme si to a uznali, že z naší strany to nebyla nejvhodnější forma protestu. Jsem rád, že se ukázalo, že to nebyl politický konflikt," říká dnes Fuxa.

Jejich smír umožnil především jednoduchý fakt, že TOP 09 v Praze v komunálních volbách nezvítězila. Tomáš Hudeček se tudíž nestal primátorem a svoji stranu musel naopak poníženě opustit.

Fuxa okamžitě po jeho odchodu stranu sám kontaktoval, jelikož věděl, že samotné TOP 09 se Hudečkův boj proti billboardům od počátku moc nelíbil. Jednak proto, že to udělal partyzánsky bez vědomí ostatních, a také proto, že postupoval příliš radikálně.

Politici i řada společností, které s venkovní reklamou pracují, se shodují na tom, že současné billboardové džungli je třeba dát pevnější pravidla. Třeba taková, která leckde zdárně fungují. Například v Praze 6 si radní už před pár lety sami určili, kde a jaké billboardy smějí stát.

Dnes je v celé zemi asi 25 tisíc reklamních ploch, přičemž řada z nich je postavena načerno. Hudečkem prosazovaný úplný zákaz by znamenal pro lídra trhu velké problémy, po Praze by se striktní omezení nejspíš rozšířilo i do dalších měst, kde by to žádala veřejnost. A to mají do tří let zmizet veškeré billboardy kolem dálnic.

Nějakou regulaci si proto přejí i samotné firmy. "Faktem je, že reklamy je moc a je třeba ji regulovat. Když je v nějaké lokalitě 100 boardů, nebo když je v ní 10 ploch, můžeme je prodávat dráž. Ta jednotková cena jde logicky nahoru, když je těch ploch méně," říká Richard Fuxa, pro něhož je volání po regulaci spíše bojem proti konkurenci.