K 1. lednu se novým, devatenáctým členem eurozóny stala Litva. Od Evropské unie ihned zaznělo typické vyjádření, které nezapomnělo euro pochválit: "Přijetí eura Litvou poukazuje na stabilitu a přitažlivost měny." Když se však podíváme na perspektivu dalších vstupů, je vidět, že pobaltské nadšení pro euro je spíše výjimkou než pravidlem.

Poslední velkou vlnu vstupů do eurozóny ukončila hospodářská krize v roce 2009. Od té doby do eurozóny vstoupily pouze pobaltské státy a žádná další země se k tomu nechystá. Formálně nejblíže je Dánsko - je totiž členem předvstupového režimu ERM a má měnu fixovanou na euro. Jenomže Dánsko je členem ERM už od roku 1979 a 61 procent Dánů je proti vstupu. Ještě větší skepse panuje tradičně ve Švédsku, Británii a v Česku, kde je proti alespoň 70 procent obyvatel. Více hlasů proti než pro je i v Polsku a vyrovnané jsou hlasy v Bulharsku. Jinde sice převažuje lidová podpora, země ale buď nesplňují přístupové podmínky, nebo je potenciální přijetí velmi vzdálené.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se