Pro spisovatele mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety není na německém knižním trhu problém se uživit. Jen málo z těch, kteří na trh v posledních letech vstoupili, však na své silné debuty naváže druhou knihou. Prohlásil to literární kritik Helmut Böttiger, když tento týden v pražském Goethe-Institutu rekapituloval letošní dění na německé knižní scéně. "Systém kritiků, novinářů a porotců cen funguje a podrží spoustu debutantů, kteří se pak skutečně mohou živit literaturou. Problém je, že neexistují ceny pro autory, kterým už bylo čtyřicet," řekl Böttiger, podle něhož si německá literární obec "vypěstovala příliš mnoho spisovatelů".

Autoři debutují nejčastěji na jaře a na podzim, tedy v rytmu, který určují významná knižní ocenění. Například mezi finalisty Ceny Lipského knižního veletrhu se letos poprvé objevili dva autoři, jejichž mateřštinou není němčina. "To je nový trend, kdy německý knižní trh začínají dobývat cizí zkušenosti původně z jiného jazyka," prohlásil Böttiger v narážce na román Vor dem Fest bosenského rodáka Saši Stanišiče a knihu Vielleicht Esther od Ukrajinky Katji Petrowské.

Výrazným momentem letos podle Böttigera bylo udělení Büchnerovy ceny, kterou obdržel dvaaosmdesátiletý Jürgen Becker. "Zaznívaly hlasy, že autor, který píše od šedesátých let, už dnes není aktuální. Ve skutečnosti na něj spousta mladších literátů navazuje," uvedl Böttiger a jmenoval například básníka Marcela Beyera, jehož sbírku Graphit sám považuje za nejlepší německou poezii vydanou v letošním roce. Kniha nedávno získala Brémskou literární cenu.

Za nejdůležitější německou prózu pak Böttiger označil román Kruso od Lutze Seilera, který s kritikem nyní přijel do Prahy. Seiler byl doposud známý jako básník, výrazně na sebe upozornil například sbírkou Pech & Blende. Za knihu Kruso, svoji první prózu, letos obdržel Německou knižní cenu, udělovanou na Frankfurtském knižním veletrhu. "Nikdo si nedokázal představit, jak se Seilerova lyrika projeví na 500 stránkách prózy, ale podařilo se. Lyrické napětí, které známe z jeho kratších textů, prostupuje celou knihou," uvedl Böttiger.

Seilerův román se odehrává na baltském ostrově Hiddensee, kam se i v posledních měsících existence NDR uchylovali hippies, idealisti, disidenti – a také sám autor knihy, jak řekl na diskusi v Goethe-Institutu. „Pro mě byla největším překvapením exotika této scény. Že tu jako sezonní kuchaři, pradleny nebo číšníci pracují filozofové či sociologové a hledají tu jakousi novou existenci,“ uvedl Seiler.

Z vlastní zkušenosti také popsal, jak bylo obtížné se na ostrov vůbec dostat. „Ubytování měly na měsíce dopředu často zamluvené politické instituce nebo odbory. Člověk měl leckdy větší šanci u ostrovanů, kteří výměnou za naturálie pronajímali své pokoje, příbytky i kůlny,“ dodal.