Proč chce ministr školství Marcel Chládek zavést povinnou maturitu z matematiky? Protože na něj tlačí zaměstnavatelé prostřednictvím krajů a profesních svazů. Proč chtějí zaměstnavatelé povinnou matematiku? Protože si myslí, že když bude povinná, studenti ji budou lépe zvládat a budou lepšími zaměstnanci. A jaké lepší zaměstnance firmy potřebují? Přesné, iniciativní, tvořivé a se zájmem o technické obory.

Předpokládáme tedy, že co bude povinné, povede k většímu zájmu. Opravdu? Ve výuce matematiky máme dva problémy. Za prvé, žáci a pozdější maturanti ji příliš neovládají. Za druhé, mají k matematice odpor. Podle průzkumu PISA (srovnávací studie v rámci zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD) je právě v Česku tento odpor nejsilnější ze všech zkoumaných zemí. Bojí se jí a snaží se jí co nejvíce vyhnout.

Z těch dvou problémů je ten druhý podstatně větší, protože právě odpor k matematice spolehlivě zabrání zlepšení znalostí. A opravdu si někdo myslí, že když dítě nesnáší krupičnou kaši, zvýšíme u něj její oblibu tím, že mu do ní strčíme nos a budeme pevně držet? Asi těžko. Tak proč si myslíme, že u matematiky by to fungovat mohlo?

K jednomu z nejpřesvědčivějších úspěchů polistopadového vzdělávání u nás patří takzvaná Hejného matematika. Metoda výuky, která dostoupala zatím do šestého ročníku některých základních škol (nepoužívá se obecně a není povinná). Staví na tom, že děti se neučí vzoreček, postup, jak vyřešit nějaký příklad, ale zkoumají svět okolo sebe. Učí se klást si otázky a odpovídat na ně matematickými nástroji.