Ceny ropy se dostaly na své dno a ve střednědobém horizontu se již nebudou snižovat. V rozhovoru s německým listem WirtschaftsWoche to předpověděl hlavní ekonom americké investiční banky Goldman Sachs Jan Hatzius. Světové ceny ropy se od června propadly o zhruba 40 procent.

Za poklesem cen stojí hlavně vysoké dodávky suroviny na trh, které jsou důsledkem rozmachu těžby z břidlicových ložisek ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent v pátek uzavřela na zhruba 69 dolarech za barel, v červnu se přitom vyšplhala nad 115 dolarů za barel.

"Ve střednědobém horizontu neočekávám žádný další pokles cen ropy," řekl Hatzius. Upozornil přitom, že levná ropa snižuje investice do těžebních kapacit, což v dlouhodobějším horizontu povede k omezení nabídky a k růstu cen.

Hatzius také uvedl, že levná ropa pomáhá stabilizovat hospodářský růst v eurozóně. Dodal však, že nízké ceny posilují hrozbu deflace v eurozóně, na kterou by podle něj měla Evropská centrální banka (ECB) reagovat dalším uvolněním měnové politiky.

"Riziko deflace v eurozóně je značné," prohlásil Hatzius. "Další uvolnění (měnové politiky) by bylo vhodné. Od svého dvouprocentního inflačního cíle je ECB velmi vzdálená," dodal. Meziroční míra inflace v zemích eurozóny se v říjnu zvýšila na 0,4 procenta ze zářijových 0,3 procenta.

ECB v posledních měsících ve snaze o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Prezident banky Mario Draghi tento týden uvedl, že ECB začátkem příštího roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby uskuteční další kroky.