Už legendárním se stalo přirovnání Polska k "zelenému ostrovu", tedy jediné ekonomice Evropské unie, která se v krizovém roce 2009 nepropadla do recese. Označení zelený ostrov vzniklo z mapy, kterou při tiskové konferenci premiéra Donalda Tuska promítali novinářům. Všechny okolní země byly v minusové červené barvě, jen Polsko bylo plusově zelené. Jenže, jak upozorňují ekonomové, propad se Polsku ani tehdy nevyhnul, jen byl předchozí růst tak vysoký, že nezamířil do minusových hodnot ani v krizových časech. V letech 2008 až 2014 byl kumulativní růst HDP dvacet procent.
Z této legendy těží polská vládní propaganda dodnes, i když zejména v roce 2013 růst nebyl tak vysoký. I letos se mluví o zpomalení, ve třetím čtvrtletí až na 2,6 procenta podle odhadu polského statistického úřadu. Celkový letošní růst má být 3,1 procenta a v příštím roce 3,2 procenta, což je ale stále nad úrovní unijního průměru.
Polsko tedy je a bude ekonomika s relativně vysokým růstem, který má několik zdrojů, z nichž vyplývají možnosti pro dovozce a investory. Krizový rok 2009 do velké míry zachránila stále neuspokojená domácí poptávka. Zároveň v posledních letech roste podíl vývozu. A v neposlední řadě je dalším motorem růstu příliv peněz z unijních fondů, jejichž co nejefektivnější utrácení - zejména na budování infrastruktury - je v zásadě hlavní prioritou polských vlád v posledních sedmi letech.
Po zuřivých dostavbách dálnic vrcholících zejména před začátkem fotbalového Eura 2012 bude příští rok vrcholit program modernizace železnic, do kterých jen letos šly investice přes sedm miliard zlotých (zhruba 50 miliard korun).
"Peníze z Evropské unie zásadně mění polskou ekonomiku včetně zemědělství, které už je v podstatě jinou planetou než před dvaceti lety. A to také velmi posiluje domácí poptávku," řekl profesor Piotr Płoszajski z varšavské univerzity SGH, nejlepší ekonomické vysoké školy v Polsku.
Klíčovou roli silné domácí poptávky potvrzuje i poslední analýza think-tanku Polityka Insight, podle níž v příštích měsících budou mít problémy firmy orientované na vývoz do Německa a na východ. Ale ti, kteří se orientují na služby a obchod, budou v mnohem lepší situaci. Porostou totiž platy, spotřebu podpoří snižování nezaměstnanosti i deflace, v níž se Polsko ocitlo ve třetím čtvrtletí a která potrvá podle odhadů nejméně do prvního čtvrtletí příštího roku. Snižuje se například úroková míra u půjček a vláda podporuje stavebnictví dvěma programy - Byty pro mladé a Byty na pronájem. V případě prvního programu po úvodním slabém čerpání vláda ještě více rozvolnila kritéria pro zisk státní podpory na nákup prvního bytu pro mladé rodiny s dětmi, takže se čeká, že program teprve nabere obrátky.
K větší ochotě Poláků utrácet přispívá i dlouhodobý pokles nezaměstnanosti, která na počátku roku 2013 činila 14,3 procenta a do konce letošního roku má klesnout pod 12 procent. Během příštího roku by měla podle prognóz klesnout až k 10 procentům. Nicméně Poláci stále vidí, že zaměstnání se hledá těžko a dlouho, především to se smlouvou na dobu neurčitou, takže jsou dál ve svých výdajích opatrní. A také je třeba zdůraznit, že polský spotřebitel kromě ceny dbá ve velké míře na to, zda výrobek, který kupuje, je polského původu. To je nejvíce vidět v potravinách.
I přes relativně optimistické nastavení polské ekonomiky se profesor Płoszajski domnívá (a tento názor není mezi polskými ekonomy rozhodně ojedinělý), že Polsko potřebuje další zásadní strukturální reformy. I když má totiž v ústavě zakotvenou "dluhovou brzdu", tak tlak na veřejné rozpočty se daří řešit pouze politickými rozhodnutími, jako bylo to loňské o zásadní reformě penzijního systému, která výraznou měrou oslabila druhý, dosud povinný soukromý pilíř spoření. Tato změna omezila i silnou roli domácích penzijních fondů na polském kapitálovém trhu, který bude nyní více závislý na přílivu investic ze zahraničí. Už letos byl vidět menší zájem o primární úpis akcií na varšavské burze. "Letos se otevírá třetí kapitola v historii kapitálového trhu v Polsku," řekl mluvčí burzy Maciej Wiewiór. Tou první bylo založení a začátek fungování burzy v devadesátých letech a druhou vstup otevřených penzijních fondů z druhého pilíře po roce 1998.
NA TRH JAKO SPOLUPRACOVNÍK POLSKÉ FIRMY
Příběhy řady polských firem, které v poslední době expandují do zahraničí, ukazují, jak tvrdou školou a vývojem polská ekonomika prošla od proslulé šokové terapie Lezska Balcerowicze na počátku devadesátých let minulého století. Příkladem může být krakovská počítačová firma Comarch, která se stala jakýmsi regionálním Microsoftem. Nabízí různé druhy služeb, o práci v ní se hlásí tisíce mladých absolventů škol z celého Polska a nejnověji otevřela své jihoamerické zastoupení. Ale není to jen sektor IT. Jsou to i výrobní firmy, jako je Fakro z Nowého Sacze, které se stalo po dánském Veluxu druhým největším světovým výrobcem střešních oken. A další domácí hráč Drutex se po stavbě poslední továrny stal letos největším výrobcem oken v Evropě.
Neexistuje typický polský byznysový příběh, ale velmi častý je případ, kdy místní podnikatel nejprve pracoval pro zahraniční firmu a později se osamostatnil. Tak vznikl nejen zmíněný Comarch, ale třeba i výrobce autobusů a trolejbusů Solaris. Střední a velké polské firmy si budují ve střední Evropě silné postavení. České firmy se tak na sebevědomý a obtížný polský trh mohou dostat těžko jako přímý dodavatel, ale právě jako spolupracovník některého z větších podniků. Takto využívá specializovanou českou firmu třeba zmíněný výrobce střešních oken Fakro.
Polští vývozci se dívají s obavami na známky recese v Německu (které je hlavním obchodním partnerem Polska) i na vývoj na východě, kde Poláci hodně investují. Na polské potravináře dopadl tvrdě zákaz dovozu do Ruska, což kromě jiného podpořilo snižování domácích cen potravin a deflaci. Celkově boje na východě Ukrajiny polskou ekonomiku poškozují, ale některé firmy jako vývozci uhlí, zbrojaři nebo oceláři na nich získávají. Ukrajinský koncern ISD například kvůli zastavení výroby v Donbasu oživuje ocelárnu Czestochowa, kterou zastavil v roce 2012.
DŮLEŽITÉ STÁTNÍ SPOLEČNOSTI
Na rozdíl od Česka, kde zůstalo státních firem málo, je v Polsku jejich role stále důležitá, a to hlavně v energetice, hornictví a zbrojařském průmyslu. V poslední době se hodně mluví o nutnosti restrukturalizovat hornictví, především největší důlní firmu v EU Kompanii Weglowou, z jejíchž 14 dolů jsou rentabilní jen čtyři. Kvůli silnému vlivu odborů a roli uhlí jako strategické suroviny, z níž se vyrábí kolem 90 procent polské elektřiny, je ale jakákoli restrukturalizace velmi citlivé politické téma.
Kompania Weglowa musela už na jaře odprodat jiné státní firmě jeden svůj důl, aby měla na výplaty. Parlament také přijal zákon radikálně omezující dovozy levnějšího ruského uhlí, i když to polské je kvůli neefektivním dolům dražší, a tudíž neprodejné. Na začátku října ho polské doly měly na skládkách 10 milionů tun. Na druhou stranu jako příklad toho, že je možné v Polsku provozovat ziskovou dobrou těžařskou firmu, se udává jednak důl Bogdanka a potom PG Silesia, kde má většinový podíl český energetický koncern EPH.
Podobně politicky složité je to ve výrobě a distribuci elektřiny, kde si stát drží stále rozhodující slovo a kde jsou bezpečnost a obavy z ruských vlivů jedněmi z klíčových hledisek. České firmy s ruskou majetkovou účastí tak mohou mít vážné problémy i jako subdodavatelé. Naposledy to potvrdil Jacek Cichosz, ředitel firmy PGE EJ 1, která připravuje stavbu první polské jaderné elektrárny. "Hovoříme se všemi dodavateli, kteří jsou na trhu. Jen s Rusy ne," řekl.
Dalším odvětvím se silným podílem státu, které přitahuje zahraniční investory, je zbrojní průmysl. Ten už po vzoru Silicon Valley vytvořil s příchodem řady zahraničních investorů "Letecké údolí" u východopolského města Rzeszów, kde se tradičně z dob socialismu soustředil polský letecký průmysl. Polsko plánuje zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP z dnešních 1,95 procenta. Polský zbrojní program v příštích 10 letech má hodnotu v přepočtu 845 miliard korun. Prioritou je zbavit se jakékoli výzbroje sovětské či ruské provenience a vybudovat vlastní systém protiraketové obrany. Nabídky na společné visegrádské projekty třeba na bázi přebudování starších modelů, jako je bojové vozidlo pěchoty, tak v Polsku nemají mnoho šancí uspět.
Prioritu má také takzvaná "polonizace" technologií. Takže třeba v případě protiraketové obrany jedná polská vláda s případnými dodavateli - ve hře jsou už jen Raytheon a Eurosam - o tom, že by se jejich systémy nejen v Polsku vyráběly, ale že by sem zahraniční partner přesunul i část vývoje, aby polské firmy měly možnost modernizovat i svoje know-how.
Zbrojařský průmysl je ale vedle energetiky příkladem toho, že je stát jako majitel sešněrován krátkodobým výhledem politiků do dalších voleb. Letos v září na veletrhu v Kielcích například oznámili vznik nového uskupení státních zbrojařských firem Polska Grupa Zbrojeniowa, ale experti se shodují v názoru, že to je zatím pouze další fasáda po předchozím pokusu konsolidovat toto odvětví pod hlavičkou Polského obranného holdingu.
Manažeři českých firem, které se snaží proniknout do Polska, si často a anonymně stěžují, že mají pocit, že s nimi místní úřady nezacházejí férově, že je jako partnery neberou vážně. Přesto se například stavební firmy o zakázky v Polsku ucházejí, protože díky úspěšnému čerpání unijních fondů (z rozpočtu na léta 2007 až 2013 podle současných informací vyčerpají Poláci veškeré přislíbené prostředky) se v Polsku investuje mnohem více než v Česku do infrastrukturních staveb (silnice, železnice) nebo se staví kancelářské budovy pro rychle rostoucí segment služeb pro byznys (outsourcing). Krakov už jako vhodná destinace pro tyto služby předstihl irský Dublin.
Prioritou nynější vlády, která bude v úřadě do parlamentních voleb (mají se konat na podzim 2015), je modernizace železnic. Jiná zásadní investiční rozhodnutí, pokud by neohrozila čerpání unijních dotací, budou státní úřady spíše odkládat právě v očekávání výsledků voleb. Jenže rekordní balík 104 miliard eur, který Polsko získalo z rozpočtu Evropské unie na léta 2014 až 2020, je lákadlo, které by mělo každého exportéra donutit k zamyšlení, zda se přece jen na polském trhu nepokusit o úspěch.
Po rozsáhlých dostavbách dálnic vrcholících zejména před začátkem fotbalového Eura 2012 bude příští rok v Polsku vrcholit program modernizace železnic, do kterých jen letos šly investice zhruba za 50 miliard korun. Na snímku je nové nádraží ve městě Katovice.
Foto: Shutterstock
Krakovská počítačová firma Comarch se stala jakýmsi regionálním Microsoftem. Její stánek na veletrhu CeBIT v Hannoveru loni navštívila i německá kancléřka Angela Merkelová (v doprovodu dnes už bývalého polského premiéra Donalda Tuska).
Foto: Reuters
