Skladování elektřiny a energie vůbec je jednou z největších výzev současné energetiky. Zatím to neumíme dostatečně efektivně ani levně. Výroba a spotřeba elektřiny na celých kontinentech se musí neustále udržovat v rovnováze, jinak hrozí přetížení a nevyhnutelný blackout.

Rostoucí počet obnovitelných zdrojů, které trpí obrovskými výkyvy ve výrobě, však řízení energetických soustav stále více komplikuje. To motivuje energetiky k hledání nových řešení.

Kolem roku 2050 by podle oficiálního dokumentu přechodu na nízkoemisní energetiku Roadmap 2050 měla být výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii nadpoloviční a odborníci předpokládají, že jejich výkyvy budou ze stále větší části vykrývat právě pomocí nových akumulátorů či baterií.

Zatím je 99 procent veškeré elektřiny skladováno pomocí přečerpávacích vodních elektráren. Důvod je zřejmý - při životnosti delší než 100 let má přečerpávací elektrárna ve srovnání se současnými chemickými akumulátory téměř neomezenou kapacitu nabíjecích cyklů. Díky své životnosti je oproti ostatním způsobům ukládání elektřiny také nejekonomičtější.

Na dalších řešeních pracuje celá řada energetických společností. V jejich hledáčku je hned několik nadějných technologií: od pokročilých lithium-vzduchových baterií přes systémy typu Power 2 Gas na vodíkové nebo metanové bázi až po takřka futuristické ukládání elektřiny ve smyčkách supravodičů v magnetickém poli.

Jak to bude kolem roku 2050 vypadat v praxi, naznačuje projekt energetické společnosti ČEZ, která v areálu ÚVJ Řež takové zařízení testuje v automatickém provozu. Malou fotovoltaickou elektrárnu v tomto případě doplňuje vodíková technologie. V době přebytku slunečního záření vyrábí elektrolyzér vodík, který se skladuje v tlakovém zásobníku. V době nízkého slunečního svitu a vysoké spotřeby vyrábí palivový článek z vodíku elektřinu. Vyrobená energie je schopna pokrýt až čtrnáctidenní spotřebu rodinného domu.

Rozvoj nových systémů skladování elektřiny bude závislý na jejich ekonomické výhodnosti. Zatím jsou všechny příliš drahé a vykazují poměrně značné energetické ztráty, což brání jejich komerčnímu rozšíření. Dle analytiků se však může již v roce 2020 vyplatit ostrovní provoz fotovoltaiky kombinované s baterií i bez dotací. Předpověď počítá se snížením nákladů na baterii v příštích šesti letech o 60 procent. Hlavním motorem těchto změn by měl být průmyslový rozvoj baterií pro elektromobily.