Po desetiletí byla Vídeň považována za nudné město, kde se toho moc neděje a v deset večer se jde spát. Stanislav Komárek popisoval někdejší habsburskou metropoli jako "dokonale nabalzamovaný zbytek bývalé kulturní slávy" a esejista a vídeňský rodák Amos Elon o ní napsal, že "trpí neustálým strachem z bezvýznamnosti, opomíjení, beznadějné provinciálnosti. Město prostupuje hluboký pocit porážky."

Tahle neurotická Vídeň zmizela spolu s 20. stoletím, nyní se zdá být už úplně jiným městem. Rakouská metropole se pravidelně umísťuje na čelných místech žebříčků měst s nejlepší kvalitou života, pokud je rovnou nevyhrává, a dynamický rozvoj změnil její tvář i po architektonické stránce.

V poslední době ve Vídni dostavěli hned tři velké projekty - Perraultův černý mrakodrap, s 220 metry nejvyšší budovu v Rakousku, nové Hlavní nádraží za miliardu eur a futuristický kampus ekonomické univerzity.