Na první pohled to vypadá, že demokracie je o volbě - tedy o (parlamentních, prezidentských) volbách, ale ve skutečnosti je demokracie někde jinde. Volby jsou začátkem demokracie, nikoli jejím smyslem. Z historie koneckonců známe mnoho příkladů, kdy se totalitní režimy dostaly k moci (nejprve demokratickými) volbami. Demokracie je historicky dost paradoxní víra, že politik slouží lidu, nikoli naopak. Po většinu paměti lidstva byl panovník panovníkem a služebný lid služebným lidem.

To se za posledních několik století v některých zemích naštěstí mění a nyní se principem demokracie stala víra, že panovník lid (symbolicky) zastupuje a pracuje za něj a pro něj (ať už lépe, nebo hůře). Rolí těchto zastupitelů je také demokracii kultivovat. Pokud se třeba 96 procent národa demokraticky rozhodně, že zakáže homosexualitu nebo vymýtí zrzky, pak je toto rozhodnutí nedemokratické, byť se k němu dospělo většinovou volbou. Demokracie národa je v kultuře demokracie, nikoli v samotné většině. Můžete mít sebelepší zákony a zvyklostí, v situaci nulové kultury přesto může vykvést (nebo vyhnít) "demokratická totalita".

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se