Průmysl živí a ještě desítky let bude živit Česko, tvrdí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Těch třicet procent hrubého domácího produktu a maximum vývozu, které v současnosti vytváří, nenahradíme v blízké budoucnosti ničím jiným. Vše ostatní jsou jen drobty," řekl Hanák v úvodu konference Česká škola 21. století.

Setkání téměř sto padesáti lidí ze škol od mateřinek po univerzity, z firem i z různých institucí se uskutečnilo ve čtvrtek 16. října v budově České spořitelny v Praze. Místo konání bylo logické, protože hlavním pořadatelem akce, nad níž vzala záštitu ministerstva průmyslu a obchodu i školství, mládeže a tělovýchovy, byly Nadace Depositum Bonum a Erste Corporate Banking. Nadaci před dvěma lety založila právě Česká spořitelna a na startu do ní vložila veškerý výnos ze zrušených anonymních vkladních knížek. Jak připomněl předseda správní rady nadace Pavel Kysilka, dostala tak do vínku 1,45 miliardy korun a stala se největší nadací v České republice.V historii země jde o unikátní krok, kdy se soukromá instituce rozhodla neponechat si prostředky, které jí podle zákona plně náleží, ale vložila je do nadace, kde budou dlouhodobě zhodnocovány a využity ku prospěchu celé společnosti," prohlásil předseda správní rady nadace a generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka.

Tím ale poklepávání po rameni skončilo, celý další program se nesl v pracovním duchu a vedle spousty podnětů zazněla i řada kritických připomínek na téma spolupráce mezi školami a průmyslem na cestě k vyšší konkurenceschopnosti.

Struktura škol je v nesouladu s potřebami praxe

Atmosféru pravdy zahájil prezident Hanák, který začal výčtem toho, co průmyslníci ve školství vnímají jako problém. A nešetřil ani ministerstvo školství, jehož zástupce se akce též účastnil. "Dlouhodobě upozorňujeme na nesoulad mezi strukturou a počtem míst na středních a vysokých školách a uplatnitelností absolventů v praxi!" konstatoval. Podle něj ve firmách chybí tisíce technických pracovníků, což podniky vnímají jako jeden z největších problémů ohrožujících jejich konkurenceschopnost. "Tahle země má tolik vysokých škol, až je mi z toho špatně. A tyto školy plodí nešťastné lidi. Naproti každé soukromé vysoké škole by mohl stát úřad práce, kam se absolventi rovnou půjdou přihlásit."

"Školství ročně produkuje 40 až 60 tisíc techniků, což je zoufale málo, když v současnosti postupně odchází genarace zkušených bardů a do roku 2030 jich budeme potřebovat na 400 tisíc," tvrdil později v diskusi Jiří Rosenfeld, generální ředitel a předseda představenstva Slováckých strojíren.

Později ovšem zazněla z pléna i připomínka směrem k podnikům: "Podnikatelé dvacet let neřešili personální situaci a dnes si představují, že přijdou v červnu na učiliště nebo střední školu a odvedou si hotové absolventy." V diskusi se ale nakonec prosadil spíše názor, že velké podniky se už v současnosti na rozvoji středních a vysokých škol velkou měrou podílejí, bídné je ale zapojení menších firem, které by také rády "slízly smetanu". Koordinovat i jejich zapojení by v budoucnu měla, alespoň podle názoru ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, pravděpodobně Hospodářská komora ČR.

"Navštívil jsem nedávno Jižní Koreu a žasl jsem nad tamní úrovní vzdělávacího systému," upozornil také Hanák. Studenti tam tráví ve škole čas denně od rána do večera, nevěnují se žádným koníčkům, netráví večery u piva. "Opustit školu před sedmou hodinou večer si tam nikdo nedovolí. Na studenta tam pracuje celá rodina, a on se proto velmi pečlivě připravuje, aby obstál ve vysoce konkurenčním prostředí," doplnil Hanák.

Rozpoutal tím pozdější debatu o tom, že takto zatížit bychom děti u nás nejspíše nechtěli, jak poznamenal ministr Mládek, ale českým žákům a studentům by prospělo, kdyby byli více vystaveni konkurenčnímu prostředí.

Změny k lepšímu už se klubou

Podle Hanáka se ale i spousta věcí podařila. Prezident svazu průmyslu ocenil možnost daňových úlev pro vzdělávání, které lze uplatnit od začátku letošního roku, i novelu zákona, jež konečně umožní odborníkům z praxe, aby učili ve školách. Přivítal projekt Pospolu, který podpoří intenzivnější spolupráci škol a firem. Za velmi významné považuje, že na podzimním strojírenském veletrhu v Brně byl příští rok vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. "Potřebujeme, aby školáci i jejich rodiče pochopili, že v průmyslu je budoucnost, že technicky vzdělaný nebo manuálně zručný člověk vždy bude mít dobré uplatnění," dodal Hanák.

Že kvalifikovaní lidé na trhu práce chybí, potvrdil i ministr průmyslu Mládek. "Když k nám lákáme investory, jsou nejužším místem jejich dotazy po kvalifikované pracovní síle," konstatoval. Podle něj je ale obtížné dnes říct, po jaké pracovní síle bude za deset let poptávka. Dnešní děti a jejich rodiče stojí proto vždy před těžkým rozhodnutím. "Česká škola má některé odkazy z minulosti, které nejsou v současném globálním světě pozitivní, chybí jí hlavně větší otevřenost jazykům," povzdechl si ministr. Kritizoval, že za školní katedry mají omezený přístup odborníci z praxe, kterým chybí pedagogické minimum. Přimlouval se za zapojení odborníků z praxe do vzdělávacího systému a doporučoval, aby Česká republika okoukala duální systém vzdělávání tam, kde to umějí, tedy například v Německu nebo Švýcarsku.

"Podle studie z letošního července, která porovnávala efektivitu vzdělávacích systémů ve světě, je Česká republika na třetím místě, před námi je jen Jižní Korea a Finsko," reagoval na vlnu kritických připomínek Jaroslav Fidrmuc, náměstek ministra školství a tělovýchovy. Ani s finanční a ekonomickou gramotností, která se jeví prezidentovi svazu průmyslu Hanákovi jako nekvalitní, to podle mezinárodních žebříčků není s Českem tak špatné, protože jsme prý obsadili šestou příčku. Přesto si české školství žádá změny a mnohé už se podle Jaroslava Fidrmuce chystají, třeba mistrovské zkoušky u oborů, kde není nezbytností maturita.

U kávy se pak v krátkých chvilkách lidé z různých oborů snažili prodiskutovat podrobněji to, co zaznělo v panelových diskusích. Na jedné z nich se probíraly možnosti daňových odpisů při spolupráci s vysokými školami nebo nákladů na vzdělání, což firmy velmi vítají. K dokončení modelu vzdělávání zahrnujícího spolupráci škol a firem podle účastníků panelu ale ještě zbývá učinit několik systémových kroků; chybí například vzorové smlouvy mezi žákem, potažmo jeho zákonným zástupcem, a zaměstnavatelem. Aby mohli žáci ze středních odborných škol a učilišť absolvovat praxi v reálném pracovním prostředí, musí se co nejdříve dořešit a zjednodušit poskytování školení bezpečnosti práce, lékařské prohlídky i pojištění. A například také diferencovat odměny žáků podle toho, jak kvalitní odvádějí práci.

Ze tří kulatých stolů byl největší zájem o téma popularizace technického vzdělávání. Vztah k technice nebo matematice, které se během uplynulého vývoje postupně ocitly na chvostu zájmu, je totiž pozdě začít budovat na středních či vysokých školách. Lákavými formami se musí v dětech probouzet už na prvním stupni základních škol a konkrétní příklady ukazují, že to jde i v mateřinkách.

S dobrými příklady se mohli seznámit i účastníci panelu, který se zabýval vlivem firem na kvalitu středních škol. Netradiční, velmi propracovaný systém spolupráce s regionálními společnostmi představilo například Gymnázium Strakonice, jehož studenti projevují velký zájem o praxi. "Připadá mi to naprosto normální," uvedl ředitel gymnázia Miroslav Hlava. Škola se snaží směrovat své studenty na kvalitní státní vysoké školy, a především na obory uplatnitelné v praxi.

V průmyslu je budoucnost. Technicky vzdělaný nebo manuálně zručný člověk najde vždy dobré uplatnění.
Jaroslav Hanák
prezident svazu průmyslu




V diskusi
Lidí z praxe je ve školách nedostatek, shodli se Jaroslav Hanák (vlevo) a Jan Mládek.
Foto: HN - Jiří Koťátko