Prvňáci počítají fazole a kreslí šipky. Matika je opravdu baví

Tělocvííík, křičely děti před několika lety na otázku, který předmět ve škole mají nejraději. Matematikůůů, výskají prvňáci ze základní školy v Neratovicích při stejné otázce dnes. Někteří přidají ještě češtinu a na tělocvik nakonec taky dojde. Ovšem matematika v Neratovicích vypadá poněkud jinak, než jak ji pamatují dřívější školáci.

Ve třídě to stále lehce šumí, přestože už začala výuka. Nikdo ale děti neokřikuje. Není to třeba. V lavicích sice nesedí prkenně s rukama za zády, přesto dávají bedlivý pozor. Nikoliv proto, že musí, ale proto, že chtějí. Už o přestávce si rozdělily na stoly kelímky s fazolemi, teď ale krokují. Úkoly na tabuli nezaznamenává paní učitelka, ale samotní žáčci. Takže Míša zaznačí křídou jednoduchý příklad. Tři šipky směřující doprava, svislá linka, dvě šipky směřující doleva. Na mazací tabulky si děti v lavicích poznačí svůj výsledek. Míša pak své šipky odkrokuje v obdélnících namalovaných vedle katedry. Od startu tři kroky dopředu, pak dva dozadu. Skončí na pozici jedna. Dobře to mají ti, kteří napsali jednu čárku. Kdo to má špatně, nijak se nermoutí. Chyba se netrestá. Naopak se vítá jako podnět k diskusi. "Když uděláme něco špatně, tak si to opravíme. Všechno jde přece opravit," vysvětluje Honzík a podivuje se, proč by to měl být problém.