Ekonomiku nejlidnatější země světa čeká něco jako "exploze spotřebitelských výdajů". Loni přesáhly tři biliony dolarů a během deseti let stoupnou na skoro 11 bilionů. Pokud se tato předpověď poradenské firmy IHS Global Insight naplní, bude Čína ještě mocnějším hybatelem světového hospodářského dění než dosud. Pro zahraniční společnosti je to pádný důvod být přítomny na jejím trhu. Ať už jako prodejce zboží a služeb, či jako investor.

Čína je už několik let druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic (hned za USA). Loni dosáhly 124 miliard dolarů. Současně sílí odliv čínského kapitálu do zahraničí. V minulém roce poprvé přesáhl 100 miliard dolarů a Čína se stala třetím největším investorem za Japonskem a vedoucími USA.

OBROVSKÝ TRH S VELKÝMI ROZDÍLY

Spotřebu v Číně táhnou především velkoměsta a nejbohatší pobřežní provincie na jihovýchodě země, kde díky solidnímu růstu reálných mezd (sedm až osm procent ročně) sílí střední třída. Hluboko ve vnitrozemí, v severních či západních provinciích, které hospodářsky značně zaostávají, je ale situace odlišná.

Čínský trh je tedy hluboce diverzifikovaný a spotřebitelé v jednotlivých regionech mají odlišné potřeby a očekávání, poznamenává v jedné ze svých studií britská banka HSBC. Kdo chce na něm uspět, musí se podle ní důkladně seznámit se specifikou jednotlivých regionů. Navázat kontakty nejen s tamními úřady, ale i oborovými asociacemi a jednotlivými podnikateli. A pokud si to lze dovolit, vytvořit lokální tým.

Čína, jejíž hospodářství se nyní řídí dvanáctým pětiletým plánem (2011-2015), bude nadále potřebovat širokou škálu strojů a zařízení, včetně těch pro účinnější ochranu životního prostředí. Dále dopravní prostředky, plasty, neželezné kovy, laboratorní zařízení a informační technologie.

RIZIKA MODERNIZACE A URBANIZACE

Modernizace zastaralých průmyslových kapacit, do které se Čína pustila, přispěje ke zvýšení produktivity a zlepšení ekologických parametrů. To je pro zemi mimořádně důležité, neboť ze 30 nejvíce znečištěných měst jich je v Číně zhruba dvacet, uvedla před časem Světová banka. Značnými ekologickými problémy však trpí i středně velká a menší města.

Jedním z nežádoucích důsledků rozsáhlé modernizace může být úbytek pracovních míst, tedy rostoucí nezaměstnanost a s tím spojené riziko sociálních výbuchů. Stranické a státní vedení Číny se této hrozbě snaží čelit tím, že vyčleňuje více zdrojů na četné projekty v infrastruktuře vyžadující značný počet pracovních sil.

Významným rysem čínské ekonomiky je také pokračující urbanizace. Podíl venkovského obyvatelstva, které odchází za obživou i vyšší životní úrovní do měst, by měl během 10 let klesnout z dosavadních 50 na 30 procent. S tímto procesem souvisejí investice nejenom do bytové výstavby, ale i do školství, zdravotnictví, vodohospodářství i sociálních služeb. To skýtá možnosti i pro zahraniční investory.

NA CO SI STĚŽUJÍ ZÁPADNÍ FIRMY

Když západní podnikatelé během 80. let přicházeli se svým kapitálem a know-how do Číny, byli vítáni jako "přátelé", vzpomíná Gregory Gilligan, předseda Americké obchodní komory v Číně (AmCham). Kroky, které v poslední době vůči zahraničním společnostem podnikají čínské úřady, se však podle něj za "přátelské" a vstřícné označit nedají.

Jde především o citelné pokuty, které čínští regulátoři uložili například západním automobilkám za nekalá cenová ujednání. Ze zneužívání dominantního postavení na čínském trhu byli obviněni také někteří výrobci léčiv.

Čína vůči západnímu byznysu nyní zvolila "agresivní taktiku". Myslí si to většina firem, které ve svém nedávném průzkumu oslovila Americká obchodní komora. Zhruba 60 procent respondentů soudí, že už nejsou na čínském trhu vítáni jako dřív. Před rokem takový pocit měly asi dvě pětiny firem. "Pokud by se investiční ovzduší v Číně příliš zhoršilo, mohly by se zpřetrhat důležité vazby mezi ní a ostatním světem," říká Gregory Gilligan.

Evropská obchodní komora ve své studii dospívá k podobnému závěru jako americká. Podle ní se přes 60 procent firem, jež jsou na čínském trhu přítomny déle než 10 let, domnívá, že podnikání na něm je stále svízelnější. Zmíněná komora v srpnu uvedla, že se k ní donesly znepokojivé zprávy o "zastrašovací taktice", kterou čínské úřady vůči zahraničním firmám v poslední době uplatňují. Například je tlačí k tomu, aby bez reptání akceptovaly pokuty uložené za nekalé cenové ujednání. Vadí jim také, že ve většině případů neproběhlo řádné soudní řízení, v němž by se mohly hájit. Čínské úřady svůj postup brání s poukazem na to, že vyšetřují nekalé obchodní praktiky nejen zahraničních, ale i domácích firem. A řídí se protimonopolním zákonem, který vstoupil v platnost před šesti lety.

Peking argumentuje také tím, že zahraniční firmy prodávají své zboží, například mobilní telefony nebo luxusní auta, čínským zákazníkům mnohem dráž než evropským nebo americkým. Západní výrobci odpovídají, že musejí zdražovat kvůli stoupajícím cenám nemovitostí v Číně. Některé dovážené zboží se podle nich zatěžuje vysokými daněmi, například daní z luxusu.

TEMPO ZVOLŇUJE, ALE ZŮSTÁVÁ VYSOKÉ

Čína zvolňuje své hospodářské obrátky již čtvrtým rokem. Její HDP by se měl letos meziročně zvýšit o 7,5 procenta, tedy v souladu s vládním záměrem, který letos na jaře potvrdilo Všečínské shromáždění lidových zástupců.

Čína nadále roste zhruba dvakrát rychleji než globální ekonomika. Jejím hlavním "motorem" zůstávají investiční výdaje. I když jejich meziroční tempo růstu polevilo, zůstane v období 2012-2015 kolem velmi vysokých 20 procent.

VOLNÝ OBCHOD S EU? NĚKDY SNAD...

Obchodní toky mezi EU a Čínou jsou mohutné. V průměru přesahují miliardu eur denně a mohly by být ještě vydatnější. Obě strany vyjádřily koncem letošního března během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů však stanoven nebyl. Bude do značné míry záviset na tom, nakolik úspěšně skončí vyjednávání o vzájemných investicích. Evropské podniky se dožadují zlepšení podmínek v Číně, kde se ve srovnání s tamními konkurenty cítí znevýhodněny v přístupu k bankovním úvěrům, nemluvě o přidělování veřejných zakázek.

Obrat Číny se 27 zeměmi EU (tedy ještě bez Chorvatska) loni přesáhl 428 miliard eur, což byl ve srovnání s rokem 2005 skoro dvojnásobek. Čína je pro EU největším dodavatelem, když se na jejím importu podílí skoro 17 procenty. V exportním žebříčku unie náleží Číně třetí místo po Švýcarsku a USA. Skoro třetina obratu mezi EU a Čínou připadá na Německo (loni 138,7 miliardy eur). Je to více, než činí obrat Británie, Francie a Nizozemska s Čínou dohromady. Na exportu z EU do Číny se Německo podílí dokonce 45 procenty. I když to nelze statisticky doložit, je zřejmé, že do jeho vývozu jsou "zakomponovány" i subdodávky z Česka. Evropský vývoz do Číny tvoří z více než 90 procent výrobky zpracovatelského průmyslu, zatímco v celkovém exportu EU je to kolem dvou třetin.

V evropském dovozu z Číny přibývá průmyslových výrobků, které již zaujímají zhruba třetinový podíl. U jednotlivých položek je to mnohem více. Například u cestovních potřeb, včetně kufrů a tašek, kolem 80 procent, z Číny pochází zhruba polovina oděvů a obuvi dovážených do EU.

Význam Číny jako dodavatele obzvlášť vynikne, porovná-li se její podíl na dovozu EU ze třetích zemí. Největší závislost na dovozu z Číny v daném případě vykazuje Česká republika. Z jejího dovozu ze třetích zemí představuje Čína podle studie Deutsche Bank 27 procent. Pokud jde o vývoz z EU na třetí trhy, má Čína největší zastoupení ve slovenském vývozu (téměř 15 procent) a velmi vysoké i ve vývozu německém (loni 13,6 procenta). Obchodní obrat mezi EU a Čínou by mohl během příštích 10 let stoupnut zhruba o polovinu na 660 miliard eur ročně. "Na intenzifikaci vzájemného obchodu je obzvlášť dobře připraveno Německo, největší partner Číny v rámci unie," píší experti Deutsche Bank.

O těsnější spolupráci s Čínou velice stojí i Británie. "Jako ostrov silně závislý na obchodu nesmíme propást budoucí šanci. A tou je právě Čína," komentuje londýnský list The Telegraph. Británie podle něj v roce 2013 vyvezla do Číny zboží za 10,1 miliardy dolarů, kdežto Francie za 19 miliard a Německo za více než 73 miliard dolarů.

Britský průmysl se se svojí konkurenční schopností nemůže rovnat s německým, konstatuje dále The Telegraph. Ale Britové mohou tento handicap vyrovnat spoluprací v infrastruktuře. Proto vítají účast čínského kapitálu na plánované výstavbě jaderné elektrárny Hinkley v hodnotě 16 miliard dolarů. Dalším logickým krokem je čínský podíl na rozvíjení britské vysokorychlostní železnice.

VĚTŠÍ PROSTOR PRO ČÍNSKÝ JÜAN

Čínsko-evropská spolupráce ale značně překračuje obchodní rámec. Ve finančních službách svoji mezinárodní úlohu rychle posiluje čínský jüan. Londýnská City se chce stát jedním z klíčových míst, kde se s ním bude obchodovat. Většina zahraničněobchodní směny mezi Čínou a Evropou se dosud účtovala v amerických dolarech. Ale nastává změna. Čínská centrální banka koncem září oznámila, že komerční ústavy už mohou přímo směňovat jüan za euro. To se stalo už šestou měnou, kterou lze na čínské pevnině (tedy i mimo Hongkong) přímo směňovat za jüan. Dosud to byly americký, australský a novozélandský dolar, britská libra a japonský jen.


Platební styk a směnitelnost měn v Číně

Čína je zemí, jejíž pravidla měnové kontroly patří k jedněm z nejstriktnějších v Asii. Přestože otevření cizoměnového účtu v Číně již nepodléhá schválení agenturou SAFE (State Administration of Foreign Exchange), kapitálové účty jejímu schválení stále podléhají a nadále platí omezení týkající se omezení využití jednotlivých typů účtů. Přísně regulovány jsou rovněž cizoměnové toky jak čínských rezidentů, tak nerezidentů. V rámci podpory přeshraničního obchodu uskutečňovaného v RMB (zkratka oficiálního názvu pro čínský jüan - renminbi) mají od roku 2012 obchodovat v místní měně veškeré společnosti, které jsou držiteli exportní a importní licence a všechny takovéto společnosti mají oprávnění využít daňového zvýhodnění, které se vztahuje na RMB úhrady za exportované zboží. Výše kreditního a debetního úročení je omezena limity stanovenými místní centrální bankou. Rezidenti si mohou v Číně zakládat běžné účty v RMB bez omezení, otevření účtů v cizích měnách podléhá poměrně striktním regulacím. U nerezidentů je to naopak - cizoměnové účty si mohou otevřít bez problémů, nicméně otevření RMB účtu v Číně podléhá poměrně komplexním pravidlům. Čínskému bankovnímu trhu dominují čtyři státní komerční banky - Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China, které drží v současnosti více než 44 % bankovních aktiv v zemi. Na čínském trhu operují i zahraniční banky, zejména se jedná o Citi, HSBC, Bank of East Asia a Standard Chartered.

Helena Port
obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank


EU a Čína vyjádřily v březnu během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (vpravo, spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou) ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů ale stanoven nebyl.
Foto: Reuters

Z Číny pochází přibližně polovina oděvů a obuvi, které jsou dováženy do Evropské unie. Na snímku je továrna v provincii S'-čchuan.
Foto: Reuters