Ázerbájdžán doporučuje Jaroslav Zeman, majitel firmy Detoa Albrechtice, jak na dovolenou, tak pro byznys. Několik dní strávil obchodně v hlavním městě země Baku a byl nadšený, co vše kolem sebe viděl. "Cokoli jsem si mohl prohlédnout, bylo řemeslně zpracované a na úrovni. Všude čisto, pořádek, bezpečno, evropské zboží, evropská kultura, západoevropské toalety," vyjmenovává nejvyšší šéf firmy, která vyrábí hračky, korálky, hobby sety, hry, mechaniku do klavírů a pianin, to vše ze dřeva.

Zeman české byznysmeny varuje před podceňováním ázerbájdžánských partnerů, kteří jsou podle jeho zkušeností zcestovalí, zdravě sebevědomí, vědí o své kupní síle a financích, proto jsou také tvrdí vyjednávači. "Ale nechtěli nás sedřít a platbu předem před expedicí zboží akceptovali. A pozor na pocit, že vylezli z pralesa, někdy by to mohlo být spíš naopak," s nadsázkou uvádí Zeman.

ČESKÉ ZBOŽÍ MÁ V ÁZERBÁJDŽÁNU DOBRÝ ZVUK

Jeho firma Detoa už tři roky spolupracuje s jednou ázerbájdžánskou obchodní společností. Dodává jí především dřevěné interaktivní hry, divadélka a hračky, hitem je Krteček. "Když jsem tam loni z jara byl, tak jsem viděl naše zboží velice pěkně prezentované. A to nejen v tamním největším vysoce moderním obchodním domě na frekventovaném nábřeží u Kaspického moře, ale také třeba v cukrárnách či lepších fast foodech, kde mělo svůj speciální regál," vzpomíná Jaroslav Zeman.

Přitom cesta na vzdálený a pro české exportéry i zatím dost exotický ázerbájdžánský trh byla pro majitele firmy Detoa velice snadná. Společnost dodává své produkty mimo jiné také do sítě českých obchodů Manufaktura a tam uviděl dřevěné zboží ázerbájdžánský obchodník. Zalíbilo se mu, získal kontakt a nabídl Albrechtickým byznys. "Ázerbájdžánský obchodník si vybral především věci, které mohou děti skládat, tvořit. U nich doma evidentně těžil z toho, že jde o české, evropské zboží," míní Zeman. To má podle něho v této zakavkazské zemi velice dobrý zvuk.

Podle zkušeností Zemana se v obchodní ázerbájdžánské sféře pohybuje docela hodně lidí, kteří s rodiči kdysi navštívili Československo, líbila se jim Praha a Karlovy Vary a dodnes žijí v milých vzpomínkách. "Co se týče českého zboží, tak tam má dodnes dobré jméno sklo, porcelán a strojírenství," tvrdí Zeman.

Například v Baku, které je centrem země i obchodně, několikrát prošel tamní "Pařížskou ulici", která je prý minimálně dvakrát delší než v Praze, plná luxusního zboží, kde by se mohli uplatnit i čeští výrobci exkluzivních produktů. "Ázerbájdžánci jsou od té doby, co jim patří naftová pole, opravdu bohatí," popisuje majitel české firmy.

NA VÝCHODNÍCH TRZÍCH ČESKÉ FIRMY VÍTAJÍ

Ročně vyveze společnost Detoa do Ázerbájdžánu zboží za 300 až 500 tisíc korun. "Není to nic nosného, je to taková třešnička na dortu. To do Japonska je náš export větší. Ale do tak zajímavé enklávy, jakou je Ázerbajdžán, je to pěkné. Mně vždycky udělá radost, když se kdekoli setkám s českým výrobkem," tvrdí Zeman. Vstřícnosti tamních obchodníků ke zboží dodnes označovanému jako "Czechoslovakia" by prý byla škoda nevyužít. I když letošní situace údajně zatím nevypadá nejlépe. "Kvůli devalvaci z počátku letošního roku a nyní situaci nejen kolem Krymu zatím naši partneři jak v Kazachstánu, tak i Ázerbájdžánu vyčkávají. Jsou trochu vyplašení, co by bylo, kdyby byla válka. Takže šetří peníze. Ale přátelské vazby fungují dál," vidí optimisticky další byznys Zeman. A dodává, že na východních teritoriích mají české firmy určitá privilegia. "Východní země jsou pro byznys dobré v tom, že mají dobrý vztah k bývalému Československu, a tamní podnikatelé jsou na rozdíl od Západu pohostinní. Doporučuji chovat se podobně a pohostinnost oplácet," říká.

To ale samozřejmě dělá ke všem klientům. Padesát až šedesát procent své produkce totiž Detoa vyváží. Z evropských zemí především do Německa, kam jdou hotové hračky, ale také komponenty do společenských her. Například firma Ravensburger s ročním obratem 300 milionů eur si do dražších her bere třeba dřevěná autíčka či figurky z Albrechtic. "Dodáváme jim vlastně polotovar, ale je to dobrý byznys," míní Zeman.

Mezi významné exportní země patří také už zmiňované Japonsko. "Obchodujeme s ním už tak 14 let, za poslední čtyři roky se začaly ozývat některé japonské firmy samy a nabídly nám spolupráci," uvádí šéf firmy.

Důvod obliby dřevěných hraček ve vyspělých zemích je podle Zemana jednoduchý - rostoucí preference přírodních materiálů, odklon od čínských výrobků, které se občas ukázaly jako zdravotně závadné, a touha po tradici. Tou se Detoa může chlubit vrchovatě. V Albrechticích se od roku 1908 vyráběly dřevěné perly, knoflíky a drobné soustružnické předměty a v roce 1927 se výrobní sortiment rozšířil o hračky. Za první republiky patřila zdejší produkce dřevěných hraček pod značkou Tofa k největším v Evropě. Zaměstnávala 1300 lidí, v současné době je to kolem dvou set.

MUSEL JSEM FABRIKU POSTAVIT NA NOHY

Když se počátkem devadesátých let Jaroslav Zeman rozhodl, že albrechtickou fabriku získá, porazil sice tehdejší management fabriky, ale za velkou výhru to nepovažoval. Továrna byla totiž před absolutním krachem. On sám provozy dobře znal, dělal pět let do podzimu 1989 technickou kontrolu, pak vyrazil na zkušenou do Německa a po roce a půl si podal privatizační návrh. "Pán Bůh asi nebyl doma, takže jsem privatizaci vyhrál, ovšem první čtyři měsíce to bylo špatné. Cítil jsem se jako v kosmické raketě nebo zaletovaném sudu. Ale byl jsem místní, lidé mě znali, a tak jsem neměl cestu zpátky. Musel jsem fabriku postavit na nohy," vzpomíná Zeman.

V současné době už může mluvit o zdárném "rozkročení" společnosti. Dokonce v roce 1999 koupil za 50 tisíc korun po zkrachovalé semilské fabrice s obdobným zaměřením značku Tofa, kterou nyní využívá pro retro zboží. "Nechtěl jsem, aby se dostala do cizích rukou, aby ji třeba někdo nezneužíval pro čínské hračky," vysvětluje.

Na celou "vyhospodařenou" fabriku, na její dluhy i na nákup dřeva si musel půjčit 120 milionů korun, které splatil v roce 2008. Tvrdí, že kdyby byl vzděláním ekonom, tak by jistě do podobné akce nešel, ale jako absolvent umělecké školy vnímal záchranu tradiční dřevěné výroby poněkud jinak.

Mimochodem samotné dřevo pro hračky je trochu alchymie. Nejvhodnější je habr, ale používá se i javor a buk. Ty nejideálnější stromy rostou hlavně na Slovensku a v Polsku, ale i Česku. Těží se v zimě a na podzim, kdy je smůla zatažená. Poté rok a půl schne dřevo přírodní cestou v továrně a až pak se zpracovává. "V aktuálních zásobách dřeva máme uloženo až osm milionů korun," prozrazuje majitel firmy Detoa.



DETOA Albrechtice

Sídlí v Jizerských horách a už více jak 100 let patří mezi špičkové výrobce dřevěných hraček v Evropě. Nyní ze dřeva vyrábí ještě korálky, hobby sety, kreativní hry, pianinovou a klavírovou mechaniku a komponenty do společenských her. Minimálně 50 procent produkce jde na vývoz, především do Německa a Japonska, mezi nově objevená teritoria patří například Kazachstán a Ázerbájdžán. Firma a její výrobky byly známé pod jmény Schowanek, Tofa a nyní Detoa. Zaměstnává 200 lidí. Loňské tržby dosáhly 80 milionů korun, zisk se v průměru pohybuje kolem pěti milionů. Ročně nakupuje 4000 kubíků dřeva - habr, javor a buk. V prostorách firmy jsou kreativní dílny, muzeum a od roku 2010 tu pořádají exkurze do provozu, kterých se loni zúčastnilo 25 tisíc lidí.


Jaroslav Zeman (55)

Od roku 1984 působil jako technik v národním podniku Tofa Albrechtice, který v roce 1993 privatizoval. Protože ochrannou známku Tofa vlastnila semilská továrna, přejmenoval fabriku na základě archivních materiálů "De Tofa Albrechtice" na Detoa. Značku Tofa odkoupil za 50 tisíc korun až v roce 1999. Nyní ji společnost využívá na retro výrobky. Podnikatelem se prý nechtěl stát kvůli majetku a penězům, ale protože se rozhodl zachránit práci lidem a tradiční výrobu, které hrozil v 90. letech krach. Vedle řízení fabriky stíhá být ještě neuvolněným starostou v Albrechticích a senátorem za ODS.

Na to, jak zaměstnanci společnosti Detoa Albrechtice vyrábějí dřevěné hračky, se mohou zájemci podívat díky exkurzím.
foto: HN - rené volfík.

foto: HN - jan schejbal