Před měsícem to bylo třicet let, co zemřel muž, o němž jeho kolegové prohlašovali, že budoucí věk bude patřit jeho myšlení a jeho způsobu nazírání světa, stejně jako jeho představivosti a kladení otázek, v nichž se staré známé pojmy najednou hýbou a mluví trochu jinou řečí, než na jakou jsme byli doposud zvyklí.

Na Michela Foucaulta (1926-1984), francouzského myslitele, jemuž se někdy říká filozof, jindy historik, podle toho, jak se to komu kdy hodí, se v Česku bohužel moc nevzpomínalo. A přece by se mělo, protože ono proroctví "budoucího foucaultovského věku" se tak či onak naplnilo, jakkoliv si dnes myslíme, že svět už nepřeje poststrukturalistickým filozofiím a nostalgicky se vrací k pevnějším strukturám a starým jistotám.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se