Nové chemické postupy, tanky i náhražky běžných potravin, například kávy, čaje nebo chleba. Ale také plánované hospodářství, počítání kalorických dávek pro obyvatele, cenová regulace, zvýšení podílu žen na ekonomice nebo letní čas.
To všechno přinesl první opravdu světový konflikt v dějinách. Mnohé z vynálezů přitom vznikly už dříve, ale teprve v době války došlo k jejich masovému rozšíření.
Plánované hospodářství
Nejsou náboje, střílí se příliš rychle a výroba je pomalá, zjistily válčící státy na podzim prvního válečného roku. Jedním z výsledků muniční krize byla snaha zavést řízené, plánované hospodářství. Vznikaly nové úřady, kartely, stát začal kontrolovat ceny, přidělovat suroviny i jídlo. Například v Británii vzniklo dvanáct nových ministerstev a 160 úřadů, vláda vybudovala přes dvě stovky "národních továren" pro potřeby armády.
Řízené válečné hospodářství, zejména to německé, se pak stalo pro ruské bolševiky předobrazem toho, jak by měl fungovat komunismus. Z organizování výroby za světové války čerpal i nacismus a pro amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta se některá válečná opatření stala inspirací k "boji" proti ekonomické krizi.
Ženy do výroby
Podíl pracujících žen v průběhu války stoupl téměř ve všech státech zapojených do konfliktu. Muži odcházeli na frontu a bylo je třeba nahradit. Ve Velké Británii se počet žen v ekonomice zvedl zhruba o milion, přibližně stejně i v Rakousku-Uhersku. Ve Francii se jejich podíl zvýšil o dvacet procent a v Rusku se dokonce zdvojnásobil.
Důležitější ale bylo, že ženy nyní zastávaly místa původně vyhrazená převážně mužům. Ženy už nebyly jen zdravotní sestry, ale nastoupily k továrním linkám, řídily autobusy nebo pracovaly jako úřednice.
Nové využití chemických látek
I když hlavní rozvoj chemického průmyslu nastal už před válkou, impulz pro rozvoj chemie v Německu dala britská námořní blokáda, která zabránila dovážet některé dosud běžné suroviny. Podobný problém ve Velké Británii způsobila zase německá ponorková válka. Britové pak vyráběli bezdýmný střelný prach z acetonu získávaného fermentací koňských kaštanů nebo hnoje.
Chemii jako zbraň poprvé použila německá armáda v podobě jedovatého chloru u belgického městečka Ypres. Chemické zbraně byly přitom zakázány už od roku 1899.
Potravinové náhražky
V průběhu první světové války došlo zejména na území Ústředních mocností, včetně českých zemí, k rozsáhlému používání různých potravinových náhražek. Budoucí německý kancléř Konrad Adenauer pak například vynalezl první sójové párky. Ostatně obilná mouka byla v té době už nahrazována moukou ze žaludů. Místo kávy se pak pila takzvaná cikorka, tedy pražený drcený kořen čekanky, tehdy už přes sto let starý vynález. Místo čaje pro vojáky se zase používalo třeba ostružinové listí.
Letní čas
V noci 30. dubna 1916 se podle nařízení německých úřadů ve 23:00 posunuly ručičky všech hodin na půlnoc. V květnu téhož roku přijala stejné opatření Velká Británie a na sklonku války i Spojené státy. Mělo se tím ušetřit cenné uhlí, ze kterého se vyráběla elektřina a svítiplyn pro osvětlení. Předpokládalo se, že se ušetří i na otopu. Myšlenka to ovšem opět není nijak nová, prosazoval ji už v osmnáctém století jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin. Podle něj tím šlo ušetřit na nákupu svíček. Ve své době byl považován za škrta.
Tanky a samopaly
V polovině září 1916 překvapil německé vojáky na Sommě brzy po ránu zvláštní rachot. Podivné ocelové krabice se pomalu vydaly od britských pozic k jejich zákopům. Začal první tankový útok v dějinách a na německé straně vypukla panika. Potenciál nové zbraně se ukázal naplno. První tanky byly pomalé, slabě pancéřované, měly problémy s převodovkami a generálové se teprve postupně učili, jak je využít. Masivně se proto uplatnily až v dalších válkách.
Podobné to bylo i se samopalem, který začali Italové vyrábět už v roce 1915 a jehož dokonalejší model - známý pod názvem strojní pistole - pak zavedli Němci.
Letadlová loď
I když se vzletem a přistáním na lodi se experimentovalo už před první světovou válkou, teprve v roce 1918 vzniklo první plavidlo s plně funkční letovou palubou. Britská letadlová loď Argus byla přestavěným nedokončeným zaoceánským parníkem a nakonec sloužila převážně k testování různých zařízení.
Letadlové lodi se plně prosadily až za druhé světové války, především v bojích v Pacifiku, kde na ně spoléhaly obě strany. Dnes tvoří základní sílu flotil velmocí a převážně jde o plavidla s atomovým pohonem.
Řízení letového provozu
Pokusy o komunikaci letadel se zemí a zahušťující se vzdušný provoz vedly k zavedení prvního řízení letového provozu. Zpočátku šlo jen o výměnu radiosignálů mezi zemí a letadly. Bylo také třeba vyřešit problém s hlukem leteckého motoru, což zase vedlo k vynálezu mikrofonu a sluchátek zabudovaných do helmy.
Ženy byly jednou ze sil, které pomohly vyhrát válku. I ony samy se ale díky ní staly vítězkami, když v řadě rolí úspěšně nahradily muže odcházející na frontu, a zaujaly tak i jejich místo ve společnosti. Právě válka se tak stala jedním z motorů další emancipace.
Foto: ČTK
