1. Propad preferencí

ODS: Ve sněmovních volbách v roce 2010 dostala ODS 22 %. Sice získala křeslo premiéra, šlo ale o jeden z nejhorších výsledků v dějinách strany a výrazně jí poklesl počet poslanců. Už v roce 2011 pak interní průzkumy ODS předpovídaly, že strana spadne pod deset procent, vedení s tím však nic nedělalo.

ČSSD: ČSSD průzkumy před rokem předpovídaly přes třicet procent. Jenže ve sněmovních volbách strana jen těsně vyhrála a vyšplhala se přes dvacet procent. Od té doby začaly její preference strmě padat a v průzkumech ji přeskočilo hnutí ANO. V nedávných eurovolbách pak získala 14 procent hlasů.


2. Prohry

ODS: Na podzim 2010 ODS propadla v komunálních volbách a přišla o řadu starostů a primátorů. Následně drtivě propadla v senátních i krajských volbách. Ve straně tak přibývali bývalí funkcionáři bez práce a rostla vnitřní nespokojenost.

ČSSD: ČSSD prohrála eurovolby a další porážka ji čeká na podzim, kdy obhajuje 23 míst v Senátu. Vedení už oznámilo, že úspěch bude uhájit polovinu z nich. Dobrá situace nepanuje ani před komunálními volbami, kdy v řadě měst zmítají straníky spory. I ČSSD přibývají bývalí funkcionáři bez práce - ostatně už po sněmovních volbách se ČSSD nedokázala postarat o všechny, kdo vypadli ze sněmovny.


3. Regionální bossové

ODS: ODS stáhly ke dnu regiony ovládané vlivnými podnikateli. Ti do strany přišli v době, kdy strana vládla v krajích a rozhodovala o penězích. V ODS prosazovali své kandidáty do voleb často pomocí náboru desítek až stovek černých duší.

ČSSD: I ČSSD v krajích ovládají vlivní lokální hráči, a to pomocí stovek černých duší. Sobotka se teď snaží omezit jejich vliv, když chce, aby volební kandidátky schvalovali členové a nikoliv funkcionáři.


4. Nevýrazný premiér

ODS: ODS si v roce 2010 po emoce vyvolávajícím Mirku Topolánkovi vybrala do čela celoživotního politika bez skandálů, uzavřeného úředníka, necharismatického Petra Nečase. Toho ale ve vládě zastínil jeho ministr financí, Miroslav Kalousek z TOP 09.

ČSSD: Stejně je na tom i Bohuslav Sobotka. I on je celoživotní politik s nevýrazným charismatem. I on se ve vládě nechal zastínit svým ministrem financí Andrejem Babišem, na kterého jako premiér většinou jen reaguje.


5. Izolace ve Strakově akademii

ODS: Petr Nečas se jako premiér odstřihl od své strany i od veřejnosti. Uzavřel se ve Strakově akademii s týmem svých nejbližších a s okolím mluvil jen přes svoji spolupracovnici Janu Nagyovou. Příliš času neměl ani na řízení ODS.

ČSSD: Sobotka se také uzavřel ve Strakově akademii a jeho kolegové z ČSSD ho kritizují, že se s nimi moc nebaví o politice a neřídí stranu. Není na tom ale zdaleka tak špatně jako Nečas. Alespoň zatím.


6. Nevýrazní minitři

ODS: Vedle nevýrazného premiéra nebyli příliš vidět ani ministři. Poslanci ODS mimo záznam polovážně žertovali, že své ministry ani neumí vyjmenovat.

ČSSD: Ve velmi podobné situaci jsou dnes i ministři za ČSSD.


7. Dohoda s šedými eminencemi

ODS: Nečas se stal předsedou jako protiváha šedým eminencím ODS. Jenže brzy po nástupu musel se stejnými lidmi uzavřít dohody, aby uhájil post stranického předsedy. Proto vzal do vlády Petra Bendla, spojence Ivo Rittiga, nebo nepopulárního Martina Kubu spojeného s podnikatelem Pavlem Dlouhým.

ČSSD: I Sobotka, aby uhájil pozici, se musel v ČSSD spojit s dřívějšími nepřáteli. Opřel se třeba o pražskou buňku a z jejího bývalého předsedy Petra Hulinského udělal náměstka na ministerstvu školství. Přestože ho vždy kritizoval za jeho vazby k pražské ODS a za miliony vytěžené z postů v městských firmách.


8. odpůrci

ODS: Petru Nečasovi se v ODS poměrně záhy vytvořila silná skupina odpůrců vedená tehdejším poslancem Petrem Tluchořem. Ten kolem sebe postupně nasbíral až sedm odbojných poslanců. Proti premiérovi se otevřeně postavili v roce 2012 při schvalování balíčku daňových reforem, tři z nich pak odešli ze sněmovny.

ČSSD: Bohuslav Sobotka může mít stejný problém s poslanci ČSSD okolo hejtmana Michala Haška a poslance Jeronýma Tejce. Ti se ho ostatně hned po volbách už pokusili sesadit.


9. Blbá nálada

ODS: Mezi členy ODS začala převládat apatie a nezájem. Vedení chtělo stranu probudit historicky prvními prezidentskými primárkami, při nichž členové volili kandidáta do přímé volby. Jenže málo připravená akce skončila fiaskem, volit totiž přišla pouhá čtvrtina členů.

ČSSD: I v ČSSD panuje apatie, zejména ve vyšších stranických orgánech. Členové předsednictva jednání kritizují s tím, že se na ně nevyplatí ani chodit, protože místo politiky se řeší úřednické záležitosti chodu strany. Sobotka se teď snaží stranu oživit vnitrostranickým referendem a je klíčové, kolik lidí se ho zúčastní. Proti němu hraje termín na přelomu července a srpna, kdy vrcholí letní dovolené.


10. Jdeme ke dnu? To ne!

ODS: ODS si dlouho odmítala připustit své problémy a odmítala se podvolit "mediálním tlakům". A tak si ještě v roce 2012 na kongresu v Brně zvolila za prvního místopředsedu kontroverzního Jihočecha Martina Kubu, kterého voliči o rok později ve volbách vykroužkovali z kandidátky.

ČSSD: Ani v ČSSD si řada straníků nepřipouští hrozící propad. A tak se třeba stalo, že na čtvrtém místě kandidátky do evropského parlamentu se objevil pražský politik Miroslav Poche. Ten se přitom před čtyřmi lety přiznal k podvodu se stranickými příspěvky.