Srdcem fotografie bylo od jejího vzniku ono barthesovské "toto bylo". To, co vidíme na fotkách, zkrátka jednou bylo, s tím nic neuděláme, ať už jde o rodinný portrét, struktury stěny domu nebo odrazy ve skle.

Fotografie bezprostředně snímala kousky světa. Stahovala bytí jako slupku od jablka a předkládala ji divákovi. Dívej se na to, co bys jinak – bez "foto-aparátu" – neviděl.

Není třeba dlouho rozebírat, že "toto bylo" nemá v době photoshopu nic jisté, ostatně i v minulosti se z fotografie dalo leccos vymazat či přidat, i když digitalizace umožnila proces falzifikace radikálně zdemokratizovat; tak jako průmyslová výroba zdemokratizovala fotografickou akci, kterou dnes s uměleckými záměry různého druhu vykonávají na mobilech i šestileté děti.

Když se Walter Benjamin ve svých Malých dějinách fotografie počátkem 30. let minulého století pozastavoval nad tím, že retuš a barvení jsou poslední pomstou malířství nové fototechnologii, ještě nemohl tušit, že pomsta bude mít pokračování a že fotografii časem de facto i de iure rozloží.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se