Zhruba metr vysoké plastice stolu přikládá Stanislav Kolíbal zvláštní význam. Dílo z poloviny šedesátých let patřilo k těm, která mu otevřela možnost vystavovat v prestižních světových galeriích, včetně newyorského Guggenheimova muzea. "Okraj plastiky je olámán, aby vyjádřil pomíjivost času. Byl to jeden z mých prvních výtvorů, které se dostaly na Západ," vypráví Kolíbal.
Před několika týdny na své dílo narazil znovu. Jeho známí jej přivolali do galerie Topičův salon v centru Prahy, kde stála identická plastika - ovšem padělaná. "Hned jsem věděl, že je to odlitek, který vznikl bez mého vědomí. Na povrchu byly jemné kazy, i když navenek vypadal stejně," dodává.
Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
