1. Jak si vybírám cíl svých cest

Vyrůstal jsem v době, kdy bylo skutečné cestování téměř nemožné. Svět jsem znal jen z knížek, časopisů, fotek a vyprávění několika vyvolených. Touha vyrazit do světa byla veliká a já jako velmi mladý našel odvahu ji uskutečnit. Odešel jsem z Čech ještě před revolucí a téměř všechny vydělané peníze jsem investoval do cestování, abych poznal, co se dá: lidi, kultury, zvyky, jazyky. O investicích mluvím vědomě, zhodnotily se bez jediné ztráty. I když stále cestuji za poznáním, stále více také za pohodou.

2. Které tři vlastnosti musí mít můj/moji spolucestující

Touha po pohodě, která může mít různou podobu. Člověk ji nachází v tom, že objevuje, aktivně sportuje nebo někdy prostě "jenom" krásně lenoší. Rád sundávám o dovolené hodinky a řídím se sluncem. Spolehlivost, ta bez hodinek, je ale namístě. Bez ní se na cestách, bez ohledu na počet spolucestujících, nedá obejít.

3. Bez čeho se na cestách neobejdu

Dříve to bylo všechno možné vybavení na sport. Dnes si ho spíš půjčuji, pokud překonám lenost. Dále to byl mobilní telefon, ale i ten už na cestách stále více odkládám. Dnes jsou to hlavně lidé, které mám rád.

4. Kde jsem potkal nejmilejší lidi

Když je umíte najít, jsou všude. Přesto je potkávám spíše u nás v Evropě, jižně od hlavního alpského hřebene. Táhne mě to ke středu Říše římské. Tam potkávám lidi, kteří umí, myslím, lépe žít. Mám pocit, že nám drsnější prostředí na sever od Alp moc nesvědčí.

5. Můj nejsilnější gastronomický zážitek

Tím pravým gastronomickým zážitkem je pro mě i kvalitní špekáček správně opečený na ohni. Ale zpět k cestování. Byla to rozmanitost, kvalita a cenová dostupnost skvělé kuchyně v Chile, která je úplně jiná ve srovnání například se sousední Argentinou či nedalekou Paraguayí. A ten druhý zážitek - ještě nikdy jsem se tolik netěšil na něco jiného než na hovězí. V Asunciónu je jediné místo, kde nabízí vepřové. V tu chvíli nejlepší na světě.

6. Nejcennější suvenýr, který jsem si přivezl

Hodně fotím a dřív jsem samozřejmě natáčel. A bavilo mě o všem vyprávět. Dnes si mnohem více vážím každé drobnosti, kterou si v hlavě uložím. V Jižní Americe jsem v bohatě zásobeném megamarketu viděl pracovat malého, čtyřletého chlapce. Nosím ten obraz dodnes v duši a občas si ho připomenu.

7. Co mě na cestách nejvíc překvapilo

Hlubokým zážitkem je rozdíl v bohatství a chudobě Indie. S tím se ale musíte umět vyrovnat. Jinak mě neustále překvapuje naše sebestřednost ve vztahu k ostatním, ke světu a přírodě. Uvědomím si to vždy, když potkám pokorného člověka.

8. Tři zásady, které na cestách vždy dodržuji

Snažím se přijmout prostředí, kde jsem v danou chvíli prostě cizincem. Asi s tím souvisí i snaha naučit se pár slov dané řeči. Další mou zásadou je být nenápadným. Dnes je to jednodušší, dříve jsem míval hlavu plnou blonďatých kadeří.

9. V čem jsou lidé všude na světě stejní

Všude jsou krásně kreativní, i když míra jejich kreativity někdy dost závisí na touze, nebo spíš nutnosti rozumně přežít.

10. Kam se rád vracím

Kamkoliv, kde nacházím pohodu. A je jedno, jestli je to v Čechách, nebo v zahraničí. Co se týče Čech, kdysi jsem takový pocit nemíval. O to více mě těší, že dnes tomu tak je. Že se rád vracím domů, hlavně na Vysočinu, drsnou a v mnohém ještě neobjevenou, kterou dobře znám a kde je pár lidí, kteří za to stojí.

Foto: Shutterstock