Známe je, ty kolegy a kolegyně věčně napjaté jako struna. Chvíli nevydrží na místě, větří problémy, nezavřou pusu. Mnozí z nás už si vyzkoušeli, jaké to je, prožívat velkou část z každého pracovního dne jen pár metrů od nich. Na ostatní možná setkání s nimi teprve čeká.
Je každopádně dobré být připraven na to, co dokážou udělat s naší vnitřní rovnováhou.
Běžně se totiž stává, že jejich napětí "přeskočí" na člověka, který přišel do zaměstnání odpočatý, v dobré náladě a s předsevzetím hledět si svého. Jenže stačí chvíle se stresujícím kolegou a pohoda je pryč.
Psychologové mluví o "behaviorálním stylu", který každému z nás diktuje, jak extrémně se budeme chovat v náročných situacích. Největší sklon k rozsévání stresu mají podle nich lidé agresivní, zrychlení, soustředění na výkon. Chtějí mít "splněno" co nejdříve. Šéfové tenhle typ někdy přeceňují a nepoznají, kdy jen víří prach. Lidé tohoto typu totiž nejsou dokonalí. Mohou sice dospět k cíli, ale stává se, že přehlédnou důležité detaily.
Lidé, v jejichž stylu chování naopak převažuje trpělivost, logické myšlení a rozvaha, si budou vedle těch rychlých připadat jako převálcovaní. To proto, že potřebují, aby se víry, jež ti zrychlení vytvářejí, aspoň na chvíli zastavily a umožnily jim plně se soustředit a rozmyslet si následné kroky.
Co tedy s tím? Psycholožka Beverly D. Flaxingtonová z anglické Suffolk University radí: Kdykoli cítíte, že se vás zmocňuje přenesený stres, odmítněte ho. Dýchejte zhluboka, vstaňte a na chvíli odejděte, opakujte si, že jste v klidu a máte své reakce pod kontrolou. Máme přece právo nepřijmout "dárky", které nám škodí.
Zdroj: http://www.psychologytoday.com/blog/understand-other-people/201312/stop-stressing-me
Foto: shutterstock.com
