Změny smluvního práva od Nového roku jako první zasáhnou všechny podnikatele, kteří uzavírají smlouvy se zákazníky a partnery s využitím obchodních podmínek. Tedy nejen velké společnosti, jako jsou banky a mobilní operátoři, ale i každého, kdo provozuje e-shop. Standardizované smluvní dokumenty musí být pro uzavírání smluv po prvním lednu aktualizovány. Společně s častými změnami informačních systémů to právě největší firmy vyjde na desítky milionů korun.

Všichni se přitom musí vypořádat s několika souvisejícími právními problémy. "Změny budou poměrně hluboké," říká Oldřich Kurz z největšího českého elektronického obchodu Alza.cz. Ze samotného obsahu pak zmiňuje zejména širší práva spotřebitelů a úpravu běhu záruční lhůty. V konkurenční Czc.cz se podle jejího marketingového ředitele Kamila Demutha použily vzorové podmínky spotřebitelského časopisu dTest. "Tím pádem nás změny zákoníku už nezatížily," uvádí Demuth s tím, že náklady jsou tak pro ně minimální.

Změny pro banky i operátory

Zásadní úkol je změna podmínek pro banky a další finanční instituce. "Vyžádalo si to úpravu všech vzorových smluv a současně revizi všech dopisů či potvrzení. Celkem jde o zhruba tisícovku vzorových dokumentů," říká šéfka právního oddělení Raiffeisenbank Jarmila Brčáková. Podle jejího kolegy z České spořitelny Petra Lišky je zásadní pro práci s novým kodexem odlišit, která ustanovení jsou zcela neměnná a která lze naopak upravit dohodou stran. A právě na tomto principu nová pravidla stojí.

Z konkrétních změn pak Česká spořitelna uvádí možnost klienta ukončit každou smlouvu při změně obchodních podmínek ze strany banky s výjimkou jednorázových vkladů, úvěrových smluv a jim obdobných. Dále možnost postoupit smlouvu o bankovních službách, což dříve šlo například v případě fúze nebo prodeje podniku.

Nový režim se týká vkladních knížek, na které se použijí pravidla pro běžné účty. Spořitelna také ve všech dosud uzavřených smlouvách od prvního ledna přejde na novou právní úpravu, což je ve většině případů dobrovolné.

Komerční banka zase zdůrazňuje potřebu vypořádat se se zavedením nových právních pojmů a nových nástrojů a mechanismů smluvního práva. Změny se dotknou i doručování zásilek a povinností banky informovat klienty o jejich spotřebitelských právech. Podobně jako řada dalších institucí využila změny k úpravám v koncepci a rozdělení smluvní dokumentace v čele s obchodními podmínkami.

Stejně se zachovali i mobilní operátoři. V jejich případě to souvisí především s úpravou zákona o elektronických komunikacích a s novými omezeními úvazků zákazníků a možností jejich výpovědi. V jejich případě jsou také pod tlakem Českého telekomunikačního úřadu, který jim pro nejasnosti a nepřehlednost hrozí správním řízením.

Firmy se ale potýkají i s občanským zákoníkem samotným. "Bylo nutné vytvořit například nové smluvní vzory a najít nejpravděpodobnější výklad nejasných pojmů," říká mluvčí Vodafonu Markéta Kuklová. Podle Ctibora Jappela z Telefóniky se úhrnné náklady na změnu obchodních podmínek pohybují kolem dvaceti milionů korun. Lukáš Hrabal z T-Mobilu pak uvádí, že samotný nový občanský kodex přinesl jen zanedbatelné náklady.

Ochrana slabšího

Z technického hlediska se v případě obchodních podmínek a smluv uzavíraných prostřednictvím formuláře či na internetu spojují dvě oblasti. Jednak samotná úprava obchodních podmínek jakožto standardizovaného dokumentu a pak takzvaných adhezních, tedy formulářových smluv, jejichž obsah fakticky diktuje jedna strana. Právě na ochranu takzvané slabší strany se zákoník soustředí, a je tedy potřeba odlišit, zda je protistranou podnikatel, spotřebitel, nebo jiná osoba.

Nový občanský zákoník obecně umožňuje jednostrannou změnu obchodních podmínek bez souhlasu protistrany. Pokud má ovšem možnost smlouvu vypovědět a je o změně v předstihu informována.

K ochraně slabšího se pak zavádí především neplatnost ustanovení, která by nemohli rozumně očekávat. Tím se má předejít nepříjemným překvapením zákazníků, kteří často rozsáhlé dokumenty obchodních podmínek nečtou. Překvapivost, a tedy neplatnost může tkvět v samotném typu ustanovení nebo i například v neobvyklé výši úroků nebo smluvní pokuty. Platné budou v případě, že na ně bude druhá strana dostatečně a předem upozorněna. Neplatné jsou také veškeré části smlouvy pro slabšího výrazně nevýhodné, pokud k tomu nebude rozumný důvod. To samé se bude týkat i částí smlouvy, které jsou pro průměrného člověka nesrozumitelné, pokud nebyly dostatečně vysvětleny.

Ochrana slabší strany přitom nedopadá jen na spotřebitele, ale může jím být i menší a slabší podnikatel. A právě výklad nových pojmů a mechanismů může přinášet minimálně zpočátku podnikům obtíže. Nemusí být například vždy zcela jasné, kdo je slabší stranou, a jakou má tedy ochranu.


Obchodní podmínky

§ 1753 NOZ

"Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření."

Adhezní smlouva

§ 1798 NOZ

Smlouva, jejíž "základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit".

Neplatná doložka

§ 1799 NOZ

"Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát."


Upravujeme všechny vzorové smlouvy a současně revidujeme všechny dopisy, potvrzení a další. Celkem zhruba 1000 vzorových dokumentů.
JARMILA BRČÁKOVÁ
šéfka právního oddělení Raiffeisenbank