Nejviditelnější změnou, kterou od ledna přinese do řízení a správy společností nový zákon o obchodních korporacích, je možné zjednodušení struktury akciové společnosti. Takzvané monistické uspořádání umožní nahradit dnešní dozorčí radu a představenstvo jednou správní radou. Další změny se ale dotknou i nejrozšířenější společnosti s ručením omezeným.

Podle autorů nového korporátního zákona, který pro společnosti nahradí stávající obchodní zákoník, přinese také nové možnosti vnitřního uspořádání společností i zlevnění jejich správy.

Nicméně právě u nejviditelnějšího zjednodušení orgánů akciové společnosti to nebude automatické a zcela jednoduché. Jak připouští i hlavní autor zákona o obchodních korporacích Bohumil Havel, ze zákona bude mít akciová společnost vedle valné hromady akcionářů stále orgány dva. Vedle správní rady známé z angloamerického prostředí, která sloučí úkoly dnešní dozorčí rady a představenstva, bude po francouzském vzoru zároveň jmenován i statutární ředitel, který společnost povede. "Je to dáno i tím, že máme stále koncepci statutárního orgánu jako toho, kdo jedná za společnost," říká Havel.

Kýženého výsledku lze ale dosáhnout nastavením v dokumentech společnosti - pomocí stanov a jednacích řádů. "Pravidla se dají zkombinovat tak, že statutární ředitel bude členem správní rady a kompetence v ní rozdělíte tak, že tím fakticky vytvoříte jeden orgán. Je to tedy možné dotvořit," vysvětluje Havel.

Nová úprava přinese kromě zmíněných výhod i snížení administrativy, což může vyhovovat především malým společnostem s několika málo vlastníky. "Přejít na tento systém by mohly ve velkém též akciové společnosti vlastněné zahraničními akcionáři, kteří jsou ze své vlastní jurisdikce zvyklí na tento systém řízení," uvádí Michal Jašek z kanceláře Clifford Chance.

Oslabení kontroly a. s.?

Z toho však může vznikat riziko kontroly sama sebe díky spojení vedení společnosti a kontroly ve správní radě. "Dochází ke splynutí orgánu výkonu s orgánem dozoru. Tato skutečnost může představovat slabinu monistického systému," uvádí Jašek.

Může však vznikat i jednočlenný orgán, kdy bude statutární ředitel zároveň předsedou a jediným členem správní rady. Podle Jaška samotné jednočlenné orgány riziko představovat nemusí. Objevují se však obavy, že silná pozice statutárního ředitele, který může a nemusí být zároveň předsedou správní rady, může vést k potížím.

Podle kritiků není u správní rady jistý předěl mezi dozorujícím a dozorovaným a přitom je text zákona ne vždy jasný a někdy si může i odporovat. Nová struktura je navíc stále i formálně v textu zákona jen jakousi nástavbou na dualistický systém, tedy systém dvou orgánů.

Společně s často ještě nevyvinutou kulturou správy společností u nás nahrává nekalým úmyslům. "Je to značně zneužitelný nástroj, který umožňuje při špatném použití omezit kontrolu nad hospodařením společnosti," varuje advokát Robert Pelikán z kanceláře Vrána & Pelikán. Jeden z kritiků nových zákoníků přitom upozorňuje, že problém mohou mít i minoritní akcionáři. "Jednočlenný orgán je snáze ovlivnitelný ovládající osobou," dodává Pelikán.

Méně viditelné změny s. r. o.

Změny se dotknou i samotné valné hromady akcionářů. Zavádí se například v zákoně pravidla pro distanční hlasování. Podle oslovených právníků je ale otázka, zda se tím neomezí právo akcionářů na informace. Další otázky vyvolává i možnost napadnout usnesení valné hromady akcionářem, jen pokud protest ihned zaregistruje. To může vést k řadě zbytečných protestů "pro jistotu", které budou konání valných hromad zdržovat.

V případě v Česku nejrozšířenější společnosti s ručením omezeným bude zjednodušení valné hromady možné, pokud se zakotví ve stanovách. To je ostatně (a zvláště u tohoto typu společnosti) obecný princip. Podle Bohumila Havla se tak v případě samotné správy s. r. o. nic zásadně nezmění a otevírají se především nové nadstavbové možnosti. Je možné například vytvořit kolektivní statutární orgán - kolektivního jednatele.

Problém však může přinést možnost stanovit povinnost menší než prosté většiny hlasů společníků pro rozhodnutí valné hromady. Další potíže může přinést i vymezení jejich pravomocí. "Největší problém vidím v tom, že valná hromada nebude schvalovat nájem podniku. To jsou otevřené dveře pro tunelování," říká Pelikán.

Zákaz zásahu valné hromady do obchodního vedení pak může v praxi vést až ke vzpouře jednatelů, kteří nemusí sledovat zájmy společníků. Naopak možnost jednatelů zároveň žádat valnou hromadu o pokyny v konkrétní věci ale mohou vést k jejímu přílišnému využívání a snahy zbavit se odpovědnosti.

Orgány kapitálových obchodních společností po 1. lednu 2014