Právní převrat čeká od prvního ledna nejen pravidla pro společnosti nebo smlouvy, ale i například dědictví, úpravu vztahů mezi manžely nebo v samotné rodině. Největší změna civilního práva za posledních dvacet let tak v řadě případů dopadne na podnikatele a manažery nejen v soukromém životě.
Dnes se již vžily především problémy, na které je potřeba dávat si pozor při dědictví podílu ve firmě, nebo potřeba často chybějícího souhlasu druhého z manželů při jeho převodu. Velké změny se snaží současné problémy řešit. Některé nové ale mohou naopak přinést.
Právě otázka, jak se má podnik chovat k manželovi nebo manželce svého společníka, zůstává nejasná, možná ještě více než dosud. Dnes se vyžaduje souhlas s prodejem podílu, a pokud chybí, existuje riziko, že obvykle bývalý nebo rozvádějící se partner smlouvu nechá soudem zneplatnit. Podle autorů nových předpisů se současný stav rozhodně nemění k horšímu. Jenže druhý ze zákoníků - zákon o obchodních korporacích - oba manžele zmiňuje výslovně jako spoluvlastníky podílu ve firmě.
Mezi právníky pak panuje nejistota, jestli se od prvního ledna nestanou jejich společníky i manželé a manželky dosavadních majitelů. Ti by se pak také museli zvát na valné hromady nebo by si mezi sebou alespoň manželé měli dohadovat, kdo bude vykonávat práva ve firmě. Navíc by se mohl souhlas nově vyžadovat nejen s prodejem, ale i koupí společnosti, pokud se financuje ze společného jmění. Opět pod hrozbou zpětného zneplatnění smlouvy.
Rodina není rodinný závod
I když na rozdíl od obchodních vztahů nevyvolávají změny v rodinném právu takové vášně, podnikatelům mohou přinést těžkou hlavu. Ozývají se hlasy, že již dnes mezi podnikateli rozšířená praxe, pro minimalizaci rizik při případném dělení majetku se raději neženit, se s novým zákonem rozhodně vyplatí. Alespoň prvních několik let, než se ustálí soudní praxe.
Nový zákoník totiž v oblasti rodiny stanoví řadu pravidel a vzájemných práv, která jsou spíše prohlášením, manželé by se jich ale mohli zvláště v případě sporu domáhat. Pro podnikatele může být nepříjemná například povinnost informovat druhého z manželů o finančních poměrech, zvláště pak v souvislosti s loajalitou k firmě a obchodním tajemstvím. "Osobně bych byl spíše za prolomení ve prospěch rodiny. Rodina by měla být mimo jiné ekonomickou jednotkou a manžel by měl mít informace o tom, kolik vydělává a jak žije jeho protějšek," říká například prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník, který se sám zabývá občanským právem.
Podobně se v zákoně přímo stanoví povinnost například dohodnout se mezi manžely na umístění domácnosti. Jejich dohodu přitom může nahradit soud. Ten má napříště posuzovat i třeba "důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu" jednoho z manželů. Nařizuje také, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Nebo výslovně říká, že péče o děti a domácnost si je rovna s "poskytováním majetkových plnění".
Přitom samotný zákon ani nově přesně neříká, co je to rodina a kdo do ní patří. Výčet zavádí jen u nově zřizovaného takzvaného rodinného závodu, tedy podniku, ve kterém pracují manželé, děti, ale třeba i vnuci, pravnuci, prarodiče a sourozenci. Také do něj ale mohou spadat i tety a strýcové, jejich manželé a děti. Členové rodiny se přitom dělí o zisk a o záležitostech například jeho rozdělení a použití společně hlasují. Účast v něm se přitom jen obtížně převádí a jen se souhlasem většiny rodiny. Nová pravidla se ale často nemusí uplatnit, přednost před nimi mají smluvní a zaměstnanecké vztahy a také pravidla pro jmění manželů.
Jak se dědí podnik
Velké změny se dotkly i jednoho z nejstabilnějších právních odvětví, jakým je dědictví. Především se rozšiřuje okruh možných zákonných dědiců o praprarodiče a bratrance, navíc se zásadně zvětšují i možnosti při uzavírání závěti. Zavádějí se diskutované podmínky a je možné odkázat pouze určitou věc nebo pohledávku, usnadňuje se vydědění a snižují se povinné podíly dětí. Velkou novinkou je pak dědická smlouva, ve které se strany smluvně před notářem dohodnou, že se druhá z nich stane dědicem až tří čtvrtin majetku, a to i za finanční úplatu.
Revoluční novinkou je pak i dědění dluhů v plné výši, bez omezení výší zděděného majetku jako dnes. Tím má být především zvýšena ochrana věřitelů, nicméně dědicové mohou nechat pozůstalost sepsat, odpovědnost omezit nebo také odmítnout.
Ve všech případech může být předmětem dědictví i podíl ve společnosti nebo družstvu. Nové zákony přitom přebírají dnešní pravidlo, podle kterého přechází na dědice smrtí společníka, pokud to stanovy společnosti - s výjimkou akciové a bytového družstva - nezakážou. Složitější to pak může být u podílů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, které naopak jeho smrtí zanikají, pokud smlouva nestanoví opak. Není přitom zcela jasné, které z pravidel má dostat přednost. Dědic se přitom může, podobně jako dnes, do tří měsíců podílu ve společnosti vzdát.
Dědicem mohou nově být i právnické osoby. A to i když vzniknou nejpozději rok od úmrtí. Na rozdíl od rodiny ale zaplatí daň.
Pravidla pro rodinu a manželství
V novém občanském zákoníku jsou obsažena v paragrafech 755 až 927 zákoníku.
Sedm paragrafů následujících po čísle 700 se věnuje rodinnému závodu. Následných čtyřicet tři pak majetkovým pravidlům mezi manžely.
Na vztahy mezi manžely při podnikání ale mohou mít dopad i ustanovení zákona o obchodních korporacích a dalších již dnes platných zákonů.
Jak se bude dědit od 1. ledna 2014
