Devizové intervence jsou iluzí konkurenceschopnosti
Aleš Michl ve svém komentáři pro HN (Mým překvapeným analytikům, HN 20. 11., strana 10) obhajuje devizové intervence jako krok k nakopnutí ekonomiky.
S devizovými intervencemi je to podobně, jako když jsme před lety na tréninku běhali krátké dvacetimetrové sprinty. Jelikož jsem byl pomalý, dal mi trenér tři metry náskok, který mi zajistil, že jsem byl v cíli stejně s ostatními, rychlejšími běžci. Náskok tří metrů mě sice učinil na tréninku konkurenceschopným, rychlejším ovšem nikoliv. Naopak mi umožnil zahálet, protože v cíli to opticky vypadalo, že jsme všichni stejně rychlí. Opusťme módní ekonomické zaklínadlo současnosti jménem konkurenceschopnost. Přiznejme si, o co nám opravdu jde.
Chceme být bohatí. Už od Adama Smithe víme, že bohatství pochází ze zlepšování výrobků a zefektivňování jejich výroby. Velice důležité jsou úspory, díky nimž mohou podnikatelé do zlepšování a zefektivňování investovat.
Devizové intervence šmahem zvýšily ceny výrobků a snížily hodnotu našich úspor. Vyvolaly zmatek v plánech podnikatelů. Investice, které dříve byly zajímavé, již zajímavé nejsou, a jiné (například v oblasti exportu) najednou zajímavé jsou. To všechno asi těžko prospěje našemu bohatství. Manipulace s měnou jsou zhoubným nástrojem, který naoko pomáhá pár vyvoleným, ale poškozuje jiné konkrétní subjekty v hospodářství.
V historii neexistuje jediná země, která by umělým oslabováním měny zbohatla. Mimochodem, klesající ceny jsou znakem zdravé ekonomiky. Stačí se podívat na velmi inovativní obory elektroniky a IT.
Aleš Michl se spolu s ČNB mýlí, když předpokládají, že devizové intervence pomohou české ekonomice. Pouze nám dají dočasnou iluzi konkurenceschopnosti, ale to důležitější, naše bohatství, ohrožují.
Jan Mikula, Praha
V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa:
