Zhruba dvě pětiny zahraničněobchodní výměny Evropské unie s Jižní Amerikou připadají na Brazílii, sedmou největší ekonomiku světa. Jde o velkou zemi se stále nenasyceným trhem a politicky velice vlivnou, což je znát i na summitech skupiny G20. Spolu s Čínou, Indií, Ruskem a Jižní Afrikou tvoří známé "neformální" seskupení označované jako BRICS.

Zatímco hospodářství v USA i Evropské unii se pomalu začíná zvedat, v Brazílii zůstává v mátožném stavu. Ekonomové to připisují nejenom jeho silné závislosti na vývozu průmyslových komodit, jejichž ceny povážlivě klesly, ale také chybám, jichž se vláda prezidentky Dilmy Rousseffové dopustila. Hlavně v investiční politice i politice měnové, kdy se nepodařilo uspokojivě zvládnout inflaci rozleptávající kupní sílu obyvatel.

Brazilská ekonomika od roku 2010 neroste více než o tři procenta ročně. Vláda letos počítá se vzestupem HDP jenom o 2,2 procenta a v roce příštím by mělo tempo růstu mírně zrychlit na 2,5 procenta. Na zemi se silným populačním růstem je to opravdu málo.

MILIARDOVÉ INVESTICE PRO FOTBAL I HRY

Brazílie se již delší dobu připravuje na dvě vrcholné sportovní události. Fotbalové mistrovství světa (od 12. června do 13. července 2014) a na letní olympijské hry o dva roky později. Vláda proto mohutně investuje do infrastruktury. Na výstavbu a modernizaci silnic, letišť či přístavů vyčlenila 21 miliard dolarů, dalších sedm miliard spolknou olympijské objekty v Rio de Janeiru. Stát si slibuje miliardové zisky. Jenom olympiáda by měla v roce 2016 devizové pokladně vynést alespoň šest miliard dolarů čistého.

Obě vrcholné sportovní události budou mít na brazilskou ekonomiku příznivý účinek. Ale jenom přechodný. Mnohem spolehlivějším a dlouhodobým "stimulátorem" konjunktury by se měla stát těžba ropy. Brazílie má nakročeno k tomu, aby se zařadila mezi její největší světové producenty. V současné době těží přes dva miliony barelů ropy denně.

Geologové před pár lety u jejího pobřeží objevili vydatná naleziště této strategické suroviny. Dostat ji na povrch je ale velice nákladné. Státní koncern Petrobras ohlásil ambiciózní pětiletý investiční plán v hodnotě 237 miliard dolarů. Jde o vůbec největší korporátní program tohoto druhu na světě.

STAČILO MÁLO A NASTAL SOCIÁLNÍ VÝBUCH

Brazílie dosáhla nesporného pokroku v potlačování chudoby. Ve městech zesílila střední třída. Ale sociální napětí ve společnosti přetrvává. Se vší naléhavostí ho v červnu připomněly bouřlivé masové protesty proti vládě. V takovém rozsahu byly vůbec první po zhruba 30 letech. Brazilci jsou obzvlášť citliví na zdražování. Mnozí z nich ještě mají v paměti období let 1980 až 1994, kdy v jejich zemi řádila až čtyřmístná hyperinflace.

Stačilo málo a "kotel vybuchl". Poté, co guvernér státu Sao Paulo počátkem června ohlásil zdražení jízdného v městské hromadné dopravě o 20 centavos (asi 1,6 koruny), propukly rozsáhlé sociální nepokoje. Vládu evidentně zaskočily. Postupně zachvátily přes 300 měst, kde do ulic vyšly miliony Brazilců protestujících proti drahotě i rozlezlé korupci ve veřejné správě. Nad hlavami demonstrujících se objevil i transparent s nápisem "FIFA, vypadni". Kritici vlády tak vyslovili nesouhlas s pořádáním fotbalového mistrovství. Peníze by podle nich měly jít na mnohem potřebnější věci.

Za prezidentkou Dilmou Rousseffovou krátce před vypuknutím červnových protestů stálo podle průzkumu 57 procent Brazilců, zatímco na počátku roku skoro dvě třetiny. Poté, kdy protesty "zklidnily" pořádkové síly, je její popularita asi třicetiprocentní. To je pro levicovou političku 15 měsíců před volbami dost nepříjemné.

PETROBRAS ŽÁDÁ VYŠŠÍ CENY BENZINU

Prezidentka Rousseffová v druhé půlce srpna dementovala zprávy v brazilských médiích, že se zdraží pohonné hmoty. Původně to prý měla přislíbit na schůzce se šéfem státního ropného koncernu Petrobras Mariem das Graasem Fosterem a ministrem financí Guidem Mantegou. Hluboce zadlužený Petrobras je nucen pohonné hmoty dovážet, aby uspokojil poptávku, a slábnoucí real tyto nákupy citelně prodražuje. Pohonné hmoty navíc na vnitřním trhu nyní prodává se ztrátou.

Rozhodnutí zdražit benzin a motorovou naftu je ale podle brazilského listu Folha nutné, má-li Petrobras udržet svůj současný rating. V opačném případě mu vzrostou náklady na obsluhu obrovského dluhu ve výši 249 miliard realů (skoro 102 miliard dolarů).

ZÁSAH PROTI SLÁBNOUCÍMU REALU

Federální vláda v Brazílii se nyní snaží podnítit hospodářství, jemuž hrozí stagnace, k vyššímu tempu. Samotné investice nepostačují. Součástí kýženého ozdravení musí být i silnější real, aby polevily inflační tlaky zvenčí. Brazilská měna patří podle analytiků na rozvíjejících se trzích k těm, které nejcitlivěji reagují na očekávané zpřísněné měnové politiky v USA. Od počátku letošního roku do druhé půlky srpna vůči americkému dolaru oslabila o více než 15 procent. Větší pád mezi dalšími obchodovanými měnami zažil jen jihoafrický rand.

Brazilská centrální banka vyčlenila 60 miliard dolarů, které použije na nákupy domácí měny, aby podpořila její kurz. Kromě toho investorům nabízí derivátové kontrakty, jež je mají ochránit před dalšími kurzovými ztrátami. Program už byl spuštěn a má platit až do konce letošního roku. Kurz realu (2,45 za dolar v srpnu) by měl posílit na 2,20 až 2,30 za dolar.

RÝSUJE SE DVOURYCHLOSTNÍ MERCOSUR?

Brazílie se díky solidnímu hospodářskému růstu v předchozích letech v hodnocení Světové banky posunula do "vyšší kategorie". Podle jejích měřítek se stala zemí se středně vysokými příjmy. Z tohoto důvodu od příštího roku přijde o celní zvýhodnění, která vyspělé země (tedy i Evropská unie) obchodním partnerům z rozvojových zemí poskytují.

O to více si nyní vláda v Brazílii přeje dohodu o volném obchodu mezi Společným jižním trhem (Mercosur) a Evropskou unií. Jednání s Bruselem začala už v roce 2000, ale dosud nevedla ke kýženému výsledku. V roce 2004 byla dokonce přerušena kvůli nepřekonatelným sporům jednak o agrární subvence EU, jednak o dovozní cla na průmyslové výrobky. Vyjednavači znovu usedli ke stolu v květnu 2010, a to přesto, že se proti tomu postavily některé důležité země EU, například Francie.

Právě vleklá a evidentně neúspěšná jednání vedla Brazílii k závěru, že bude pro ni výhodnější usilovat o "separátní" dohodu s EU bez ohledu na ostatní partnery v rámci Mercosuru. Dohoda o volném obchodu mezi Brazílií a EU, která se podle britského listu Financial Times začíná připravovat, by měla "pokrýt" obchodní výměnu v hodnotě kolem 60 miliard eur. Na její uzavření tlačí nejenom zástupci brazilského průmyslu, ale i mocné farmářské lobby.

K Brazílii se v této "separátní" snaze podle agentury MercoPress (South Atlantic News Agency) připojila Uruguay. Začíná se hovořit o "dvourychlostním směřování" Mercosuru k volné dohodě s EU. S tím, že žádná z obou zemí nemíní toto seskupení opustit. Ale z druhé strany si nepřejí, aby je svojí ochranářskou politikou (ještě ostřejší, než uplatňuje vůči dovozu Brazílie) brzdila Argentina.

O společném postupu ve vztahu k EU začátkem srpna v Montevideu jednala prezidentka Dilma Rousseffová se svým uruguayským partnerem Josém Mujicou. Závěr jejich schůzky - že chtějí urychlit jednání s EU - pramení z čerstvých zkušeností Andského společenství (do roku 1996 Andský pakt). Jde o celní unii Bolívie, Ekvádoru, Kolumbie a Peru. Její členové se "hrnuli" do obchodní dohody s EU, ale k cíli nakonec dospěly Kolumbie a Peru. Bolívie a Ekvádor totiž usoudily, že jejich ekonomiky jsou příliš slabé, aby se mohly více otevřít.

V samotném Společném jižním trhu jsou znát četné spory. Jeden z příkladů: Argentina a Uruguay se v roce 2006 dostaly do ostré rozepře kvůli tomu, že Uruguayci chtěli na hranicích postavit dvě velké celulózky. Šlo o největší zahraniční investici v zemi.

Argentinci se postavili proti s odůvodněním, že se obávají nepříznivých dopadů na životní prostředí, což postihne cestovní ruch a rybolov. Případ se dostal až k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který rozhodl ve prospěch Uruguaye. Ale Argentinci se podle serveru BBC s tímto rozsudkem nesmířili.

 

Mercosur - sdružení volného obchodu

Seskupení založené v březnu 1991 s cílem podporovat volný obchod a další formy hospodářské spolupráce.

Zakládající členové: Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay (její členství je v současné době pozastaveno). V červenci 2012 se přidala Venezuela (předtím přidružený člen).

Sedm přidružených členů, mimo jiné Bolívie, která má nakročeno k plnému členství, dále Peru nebo Chile.

Dva pozorovatelé: Mexiko a Nový Zéland

Jednání o spolupráci s EU zahájena v roce 2000. V roce 2004 přerušena kvůli neshodám, hlavně v obchodní politice (přístup na trh). Obnovena po šesti letech v květnu 2010.

 



Brazílie bude v roce 2014 hostit mistrovství světa ve fotbale. Řada stadionů proto buď prochází, nebo už prošla rekonstrukcí. Na fotografii je stadion Arena da Amazonia ve městě Manaus na severozápadě Brazílie.
FOTO: REUTERS


Prezidentka Dilma Rousseffová koncem července v Riu de Janeiru přivítala papeže Františka. Ten se v Brazílii zúčastnil katolických Světových dnů mládeže. Na proslulé pláži Copacabana oslovil tři miliony poutníků.
FOTO: REUTERS


 

 

K turistickým magnetům Brazílie patří největší systém vodopádů na světě Iguaçu. Nacházejí se na stejnojmenné řece mezi brazilským státem Paraná a Argentinou. Na obou stranách byly zřízeny národní parky, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.
FOTO: SHUTTERSTOCK