Kde jsou ty časy, kdy byla Berlíňanka Judith Hermannová (1970) považována za mladou a talentovanou. Kdy jako studentka němčiny a filozofie pracovala po nocích za barem. Uběhlo patnáct let od její prvotiny. Z barmanky je německá literární hvězda a stačilo jí na to jen plus minus dvacet povídek. Všechny je máme v knihách Letní dům, později, Nic než přízraky a teď nově i v knize Alice k dispozici česky.

Píše pomalu a tiše. V společensko-literárním provozu nechce a vlastně ani nemusí být přítomná. Má svou dobrou literární pověst a ta je pořád nade všechno mediální trdlování. Na její prvotinu pěli ódy všichni důležití literární kritici Německa, včetně Marcela Reicha-Ranického, který prý dokonce autorku varoval, aby neztratila svůj talent třeba kvůli něčemu tak banálnímu, jako je mateřství. Autorka skutečně vysvětlovala pětiletou pauzu mezi první a druhou povídkovou knihou narozením syna, ale hlavně poukázáním na to, že přestala v těhotenství a při kojení kouřit, a jak vždycky říkala, bez kouření nenapíše ani řádku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se