Evropská unie přivítala prvního července svého osmadvacátého člena - Chorvatsko. Země tak korunovala své dvanáct let a čtyři měsíce trvající úsilí. Přesně tolik trvala přístupová jednání. Ani oficiální oslavy členství v historickém centru Záhřebu však nemohou zastřít fakt, že většina Chorvatů nyní unii právě nefandí. Nevěří, že by jim mohla účinně pomoci překonat značné těžkosti - celkovou hospodářskou slabost a velmi vysokou nezaměstnanost.Vstup do schengenského prostoru, v němž odpadají pasové kontroly na hranicích, bude Chorvatům nejméně dva roky odepřen. Nejdelší vnější hranici Evropské unie nyní střeží právě Chorvatsko. Na souši je dlouhá 1376 kilometrů a ta mořská měří 950 kilometrů.

Vládní činitelé v Záhřebu prohlašují, že členství v EU, která může Chorvatsku v letech 2014-2020 ze svých fondů uvolnit až 13,7 miliardy eur, skýtá šanci k pozvednutí pět let klesající ekonomiky. Ale země to nebude mít na společném trhu s 504 miliony spotřebitelů snadné. "Skočili jsme do chladné vody a začínáme v ní plavat," poznamenává v záhřebském listu SETimes Nadan Vidošević, prezident Chorvatské obchodní komory. Jak dodává, tvrdit, že vstup do EU sám o sobě bude znamenat mocný růstový impulz, by bylo značně přehnané.

ŠLEHAJÍCÍ BIČ ZAHRANIČNÍ KONKURENCE

Chorvatské firmy vstupem do unie získávají snazší, bezcelní přístup na společný trh EU. Ale problém tkví v tom, že jejich výrobky nejsou - až na pár výjimek - v unii známé.Chorvatští podnikatelé musejí na druhé straně počítat s tím, že zesílí konkurence na jejich domácím trhu. Marketingovou ofenzivu v Chorvatsku podle serveru Spiegel Online už chystá například německý diskontní řetězec Lidl nebo výrobce domácích spotřebičů Miele, společnosti Volkswagen či Adidas.

A je zde další problém. Chorvatsko se muselo po vstupu do EU rozloučit s členstvím ve Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA, dnes zahrnuje sedm zemí stojících mimo EU). Loni Chorvatsko do tohoto seskupení vyvezlo zboží za zhruba 1,7 miliardy eur, což byla asi pětina jeho vývozu. Dovoz ze zemí CEFTA byl zhruba dvakrát vyšší než export.

Členy CEFTA jsou dva klíčoví obchodní partneři Chorvatska - Srbsko i Bosna a Hercegovina. Ty mu přestaly poskytovat preferenční cla a další zvýhodnění. Chorvatské zboží bude na tomto obchodním teritoriu podléhat vyšším clům, daním a narážet také na dovozní kvóty, což ho značně znevýhodní.

Jeden z příkladů skýtá chorvatský tabákový výrobce Adris Group, který bude muset na trzích CEFTA platit vyšší daň. V Srbsku vzroste z 15 na 57 procent, v Bosně a Hercegovině z nuly na 15 procent a v Makedonii z 27 na 42 procent, sdělila agentuře Reuters mluvčí Adris Group Christina Miljevačová.

MAKROEKONOMICKÝ OBRAZ JE CHMURNÝ

Chorvatské hospodářství v letech 2001-2010 rostlo podle Eurostatu v ročním průměru o 2,4 procenta, o celý procentní bod pomaleji než Česko. Nyní je přibližně pět let v hlubokém útlumu. HDP by se měl po loňském dvouprocentním poklesu letos meziročně snížit o další zhruba procento, vyplývá z červencové předpovědi Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW). Jeho prognostici počítají s mírným oživením v příštím roce (růst HDP o jedno procento).Chorvatský HDP na obyvatele, propočtený se zřetelem k paritě kupní síly, dosahuje 15 200 eur, tedy 59 procent unijního průměru. Cenová hladina v zemi odpovídá 68 procentům průměru evropské osmadvacítky, je tedy o tři procentní body nižší než v Česku.

Chorvaty trápí velmi vysoká nezaměstnanost. V období 2001-2010 v ročním průměru dosahovala 12,2 procenta ročně. V rámci EU byla vyšší jen v Polsku (14,4 procenta) a na Slovensku (15,2 procenta). Zatímco Rumuni a Bulhaři budou moci získat pracovní povolení v Německu od příštího roku, Chorvaté budou muset čekat nejméně dva další roky.

Stát hospodaří s rozpočtovými schodky a veřejný dluh v příštím roce přesáhne 60 procent HDP. Ekonomika tak přestane plnit jedno ze stěžejních maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Chorvatsko počítá s tím, že ho ve střednědobém výhledu zavede. "Ale dříve než v roce 2016 nebo 2017 to určitě nebude," míní na serveru poslovni.hr Damir Novotny, bývalý člen rady Chorvatské národní banky.

Chorvatsko se na kapitálových trzích netěší valné pověsti. Ratingové agentury Moody's a Standard & Poor's hodnotí jeho úvěrovou spolehlivost jako velice nízkou a země v jejich hodnocení letos spadla do spekulativního pásma. Důvodem je zhoršující se stav veřejných financí, extrémně vysoký zahraniční dluh (odpovídající 105 procentům HDP), ale i otálení vlády s privatizací státních podílů v klíčových firmách.

ZEMĚ OBCHODUJE S HLUBOKÝM DEFICITEM

O nedostatečné konkurenční schopnosti chorvatské ekonomiky svědčí i hluboký schodek v zahraničním obchodu se zbožím. Loni dosáhl zhruba 6,6 miliardy eur, když se vyvezlo zboží za 9,6 miliardy eur. Největším odbytištěm je Itálie (podíl 15,3 procenta) následovaná Bosnou a Hercegovinou (skoro 13 procent). Na třetím místě je Německo.Platební bilanci vydatně podepírá cestovní ruch, vytvářející zhruba pětinu hrubého domácího produktu. Počet zahraničních turistů v období 2007-2012 stoupl více než o 12 procent, skoro na 10,4 milionu. Ještě více - skoro o pětinu - v uvedeném období stoupl počet přenocování, a to na loňských 57,5 milionu placených noclehů. Přibližně dvě třetiny příjezdů a více než tři čtvrtiny přenocování zahraničních turistů připadá na červenec až září (loni přes 6,8 milionu turistů a 43,7 milionu přenocování).

Devizové příjmy Chorvatska ze zahraničního cestovního ruchu v období 2000-2012 stouply ze 2,8 na 8,8 miliardy dolarů. Ale rekord byl zaznamenán v roce 2011 (9,2 miliardy). Vyplývá to ze statistik Světové turistické organizace.

ZÁHŘEB SLIBUJE, ŽE ROZJEDE PRIVATIZACI

Západní partneři Chorvatsku už dlouho vytýkají neochotu omezit značný vliv státu v hospodářství. Vláda vedená sociálními demokraty v souvislosti se vstupem do EU slibuje, že se to změní. S postupným prodejem státních podílů v klíčových firmách spojuje i vydatnější příliv přímých zahraničních investic. Země jich v období 2004 až 2012 podle statistik WIIW získala za 17,9 miliardy eur. Ale většina z nich plynula do sektoru služeb, hlavně do finančních, a také do výstavby hotelů na pobřeží Jaderského moře.Zemi to mnoho nových pracovních míst rozhodně nepřineslo. "Vzhledem k velikosti chorvatské ekonomiky by ke zlepšení situace na trhu práce stačily dva tři velké investiční projekty," tvrdí v rakouském listu Die Presse Denis Petrović z vídeňské poradenské firmy Contrast.

Stát by se měl zbavit svých majetkových podílů, resp. jejich části v Chorvatských drahách, energetických podnicích či loděnicích. Záhřebská vláda koncem července rozhodla, že pětasedmdesátiprocentní podíl v nákladním železničním dopravci HZ Cargo za zhruba miliardu kun získá rumunská Grup Feroviar Roman. O podíl se přitom ucházely také rakouská Rail Cargo Austria a česká firma AWT. Stát by se mohl též zbavit části koncesí na provozování chorvatských dálnic, což by mu mohlo vynést až 3,2 miliardy eur.

Naproti tomu ropný a plynárenský koncern INA, vlastněný skoro z poloviny maďarskou společností MOL a ze 45 procent chorvatským státem, se privatizovat nebude. Naopak, stát jako klíčový spoluvlastník naléhá, aby účinněji kontroloval náklady, zvýšil těžbu ropy a zemního plynu i podíl na maloobchodním trhu s pohonnými hmotami. INA by měla rozšířit své obchodní aktivity i na Blízkém východě a v Africe.

Vláda proto začátkem srpna zřídila zvláštní tým v čele s ministrem hospodářství Ivanem Vrdoljakem, který bude s maďarským akcionářem jednat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Vztahy mezi oběma hlavními akcionáři byly v minulosti poznamenány spory o uplatňování vlastnických práv.

NADŠENÍ SE RYCHLE VYTRATILO

Členství Chorvatska v unii v loňském lednovém referendu podpořily zhruba dvě třetiny Chorvatů a oficiální oslavy připojení k EU v centru Záhřebu byly mohutné. Ale "proevropský duch" od té doby notně vyprchal, hlavně vlivem hospodářských těžkostí - jak Chorvatska, tak Evropské unie.Poslední průzkum, jehož výsledky v Záhřebu zveřejnil list SETimes, ukazuje, že členství podporují necelé dvě pětiny Chorvatů (39 procent). "Cítíme se jako nezvaný host, který se na party ještě zjevil pozdě," cituje zmíněný list nejmenovaného záhřebského bankéře.

Chorvatsko se stalo členem EU s tím, že u některých partnerů, hlavně v Německu, stále vyvolává určité rozpaky přetrvávající vysoká míra korupce. "Chorvatsko musí ještě podniknout četné kroky, zvláště pokud jde o právní jistotu a boj proti korupci," prohlásila spolková kancléřka Angela Merkelová. Skutečnost, že na oslavách v historickém centru Záhřebu chyběla, ačkoli to předtím slíbila, vyvolala kritiku ze strany jak chorvatských, tak i některých německých médií.

Stejně tak se objevily úvahy, že Chorvatsko nevstupuje do EU ve šťastné době. Nejen jeho ekonomiku, ale i unii jako celek postihl útlum. "Nevstupujeme na potápějící se loď. Jsem přesvědčen, že sklenice je z poloviny plná, nikoli z poloviny prázdná," prohlásil chorvatský premiér Zoran Milanović.

SRBSKO TAKÉ POMALU MÍŘÍ DO EU

Chorvatsko je ze sedmi zemí na území bývalé Jugoslávie teprve druhá, která se stala členem EU. Záhřeb slibuje, že učiní vše pro zlepšení vztahů s balkánskými sousedy, především se Srbskem, a to v zájmu vyšší stability celého regionu.Srbsko je na tom hospodářsky ještě hůř než Chorvatsko, i když jeho ekonomika by mohla obnovit mírný růst již letos. Oficiální míra nezaměstnanosti v Srbsku letos v průměru dosáhne 30 procent a hladina spotřebitelských cen se zvedne o šest procent, předpovídá WIIW.

Bělehrad s velkou pravděpodobností zahájí přístupová jednání s Bruselem příští rok. Naproti tomu s Černou Horou již probíhají. Obraz Chorvatska jako zavilého nepřítele už ustoupil v Bělehradu do pozadí. Nový člen EU je spíše vnímán jako příklad hodný následování. A tak je docela možné, že během předpokládaných přístupových jednání s Bruselem budou Srbsku radit nejenom slovinští, ale i chorvatští experti.

Mnohé napoví říjnová návštěva chorvatského prezidenta Ivo Josipoviče v Bělehradu. Podle záhřebského deníku Jutarnji list by se mohla podepsat například dohoda o společné výrobě tanků určených pro asijské a africké odběratele.

Na cestě Srbska do EU stojí problém autonomní oblasti Kosovo, kde většinu z 1,8 milionu obyvatel tvoří Albánci. Ti v únoru 2008 vyhlásili nezávislost na Bělehradu. Tamní vláda však Kosovo nadále považuje za nedílnou součást srbského území.

BOSNA A HERCEGOVINA

Zatímco Srbsku se rýsuje reálná šance na zahájení rozhovorů o členství v EU, Bosna a Hercegovina (BiH) je tomu na hony vzdálena. I když všechny klíčové politické strany v BiH deklarují, že je nutné "maximálně usilovat o jednání", ve skutečnosti nedělají podle Dietmara Nietana, experta německé SPD pro balkánské záležitosti, vůbec nic. "Bosenské elitě současný status quo naprosto vyhovuje. Na rozdíl od běžných lidí," poznamenává v listu Handelsblatt Nietan.

 

null

Národní park Plitvická jezera je jedním ze symbolů Chorvatska. Park je zapsán na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO a patří k oblíbeným turistickým cílům. Cestovní ruch přitom vytváří zhruba pětinu hrubého domácího produktu země.
FOTO: SHUttErStOCK

null

Chorvatský prezident Ivo Josipović během oslav vstupu země do Evropské unie dostal od prezidentky Litvy Dalie
Grybauskaitéové dres s nápisem "jeden tým, jeden sen".
FOTO: REUTERS


null

K významným přístavům Jaderského moře patří Rijeka. Třetí největší město Chorvatska leží zhruba šest hodin jízdy autem od českých hranic.
FOTO: SHUTTERSTOCK

 

null

null