Chorvatsko - V Chorvatsku působí více než tři desítky bank. Běžné účty si může v Chorvatsku otevřít jak rezident, tak nerezident. Místní specialitou jsou takzvané multiměnové běžné účty. Tato funkcionalita spočívá v tom, že jsou pod jedním číslem účtu evidovány transakce a zůstatky odděleně pro jednotlivé měny. Místní měna chorvatská kuna (HRK) nebyla zavedena se vznikem samostatného státu v roce 1991, ale až v roce 1994. HRK je plně konvertibilní měnou, kromě ní je běžně přijímaným platidlem euro. Chorvatsko se letos 1. července stalo členem Evropské unie a součástí jednotného celního prostoru v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP). Se vstupem do EU se na platební transakce uskutečňované prostřednictvím lokálních bank vztahují regulace Evropské unie upravující fungování platebních systémů PSD (Payment Services Directive). PSD je aplikována v zemích EU a EHP a mimo jiné například znamená to, že si banky v případě převodů v měnách těchto států mezi těmito státy nemohou účtovat žádné korespondenční poplatky. Chorvatsko je rovněž členem SEPA (Single Euro Payments Area), integrovaného systému pro bankovní převody v eurech.
Srbsko - Podobně jako v Chorvatsku poskytují své služby v Srbsku tři desítky bank. Místní měnou je srbský dinár (RSD). Domácí i cizoměnové účty si v Srbsku mohou otvírat jak rezidentni, tak nerezidenti. Pokud si chce společnost otevřít v Srbsku cizoměnový účet, musí k němu mít povinně otevřen rovněž účet v domácí měně RSD. Na rozdíl od Chorvatska však Srbsko není členem EU ani SEPA a výše zmiňovaná legislativa se na platební styk uskutečňovaný prostřednictvím účtů vedených u bank v Srbsku nevztahuje. Srbsko má s EU, svým nejvýznamnějším obchodním partnerem, podepsaný tzv. Free Trade Agreement, na jehož základě exportuje Srbsko své produkty do EU bez cla a poplatků.
Autorka je obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank
