Když Ricard Jornet otevíral v roce 2007 svou organickou restauraci na pláži nedaleko Barcelony, byl odhodlaný napájet ji solárními panely, které španělská vláda tehdy štědře dotovala. Jakmile však uviděl cenu, musel si své plány rozmyslet. "Podíval jsem se na to a zjistil, že náklady činí téměř 60 tisíc eur," tvrdí Jornet. "Bylo to příliš drahé." Finanční krizí sužované Španělsko už dnes dotace seškrtalo, ale Jornet se právě nyní rozhodl do toho jít. Téměř polovinu střechy své restaurace Lasal del Varador pokryl solárními panely. Důvod? "Stály 15 tisíc eur," vysvětluje restauratér a dodává, že bez jakékoliv dotace instaloval v restauraci systém s výkonem 8,6 kilowattu.Představa, že by nedotovaná solární energie mohla být natolik finančně výhodná, aby dokázala konkurovat elektřině z konvenčních zdrojů, patřila až do nynějška spíš do říše snů ekologických aktivistů a stoupenců obnovitelné energie. Jelikož jsou však solární panely stále efektivnější a prudce zlevňují, zatímco účty domácností za elektřinu neustále stoupají, začínají se analytici z některých největších světových finančních institucí přiklánět k názoru, že taková vyhlídka je možná - a že pravděpodobně vyvolá hluboké změny v energetickém průmyslu.