Mexická ekonomika, podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu čtrnáctá největší na světě (a druhá v Latinské Americe za Brazílií), v uplynulém desetiletí rostla v průměru jenom o 2,5 procenta ročně. Nová vláda prezidenta Enriqua Peni Nieta to chce rázně změnit. Letos v březnu se jí podařilo dohodnout s opozicí rozsáhlý reformní program nazývaný "Pakt pro Mexiko" (Pacto por México).

Jeho klíčovým cílem je zrychlit hospodářskou dynamiku alespoň na sedm procent ročně. Měla by k tomu vést další liberalizace ekonomiky, volnější obchod, ale také daňová reforma. Vláda vyhlašuje boj monopolům, které jsou obzvlášť silné v telekomunikacích, televizním vysílání i těžbě ropy. Nový vládní úřad by měl přimět společnosti, jejichž podíl na trhu přesahuje 50 %, k prodeji licencí menším konkurentům. Pokud tak neučiní, hrozí jim obrovské pokuty.

Zajímavé je, že vlastníci monopolních podniků, jako jsou například Telmex a América Móvil v telekomunikacích nebo Televisa a TV Azteca v oblasti médií, se po volbách postavili na stranu nového prezidenta. Včetně nejbohatšího muže světa - třiasedmdesátiletého miliardáře Carlose Slima Helú, jehož čisté jmění americký časopis Forbes odhaduje na 73 miliard dolarů. Slim Helú v Mexiku kontroluje zhruba 70 % trhu mobilních telefonních služeb a 80 % pevných linek.

Státní ropný koncern Pemex se nebude privatizovat, ale měl by nabídnout investiční příležitosti zahraničnímu kapitálu. Ten má přispět hlavně k modernizaci zastaralého těžebního zařízení a také spolufinancovat geologický průzkum ve vodách Mexického zálivu. Pravda, "otevřít" Pemex zahraničním ropným koncernům se už v minulosti pokoušeli mnozí mexičtí prezidenti, ale vždy narazili na tuhý odpor odborů i nevůli některých politických stran.

NUTNÉ ZÁSAHY DO DAŇOVÉ SOUSTAVY

Pokud se prezidentovi Nietovi do roku 2018 skutečně podaří prosadit podstatnou část své reformní agendy, pak by se Mexiku mohl "skok aztéckého tygra" zdařit. Ale vláda se neobejde bez podpory opozice. Bude nutné upravit ústavu. A také "překopat" daňový systém obsahující četné kuriozity. Například nulovou daň z prodeje použitého nábytku či úlevy pro call centra. Mexiko má mezi 34 zeměmi OECD nejnižší sazby daně z příjmu fyzických osob. Jejich nejvyšší příjmy jsou zdaňovány 30 %, takže nejbohatší muž Carlos Slim Helú platí stejnou sazbu jako Mexičan vydělávající v přepočtu 2700 dolarů měsíčně.

Daň z příjmu právnických osob 30 % je sice nižší než v Brazílii nebo Argentině, ale na rozvojovou ekonomiku je to pořád značná zátěž. Například Chile nebo Turecko zdaňují firemní zisky 20 %, Kolumbie 25 %, informuje agentura Reuters. Mexický stát nevybírá žádnou daň z dividend či daň dědickou. Jeho čisté daňové příjmy loni dosáhly 1,3 bilionu pesos (v přepočtu 107,5 miliardy dolarů). To odpovídá jenom 8,5 % HDP. Ministr financí Luis Videgaray slibuje, že návrh hluboké daňové reformy předloží parlamentu letos na podzim. Hlavní záměr je jasný - získat pro stát více peněz na modernizaci ekonomiky i na řešení palčivých sociálních problémů.

CO HLAVNĚ LÁKÁ ZAHRANIČNÍ INVESTORY

Hospodářské postavení Mexika v Latinské Americe (a lze říci, že i globálně) je solidní. Vyváží více průmyslových výrobků než všechny ostatní latinskoamerické země dohromady - především automobily, počítače a domácí spotřebiče, konstatuje německý server faz.net. Poukazuje na to, že v Mexiku získává každý rok inženýrský diplom více absolventů vysokých škol než v Německu. Vysoká vzdělanostní úroveň Mexičanů a blízkost obrovského trhu USA lákají zahraniční investory.

Mexiko loni podle údajů OECD získalo přímé zahraniční investice za 12,7 miliardy dolarů, když v předchozích dvou letech to bylo po více než 21 miliardách dolarů. Z pohledu českých investorů patří ke slibným odvětvím energetika, těžební a gumárenský průmysl, zpracování komunálních odpadů, doprava, ale i dodávky traktorů či zařízení pro ochranu životního prostředí. "Mexický trh je velmi soutěživý. Měli byste očekávat silnou konkurenci jak od domácích mexických společností, tak především od amerických firem," říká Cesar Gonzalez, obchodní ředitel společnosti Citi Mexiko.

EKONOMIKA V AUTOMOBILOVÉM OPOJENÍ?

Žádná latinskoamerická země nyní tolik neláká zahraniční automobilky jako Mexiko. "Během dvou uplynulých let tam ohlásily investice za skoro osm miliard dolarů," uvádí Sean McAlinden z Centra pro automobilový výzkum z amerického Ann Arboru (stát Michigan). Jenom firma General Motors od roku 2007 v Mexiku investovala kolem tří miliard dolarů a nyní tam vlastní tři továrny. Ford a Chrysler mají po dvou.

Zhruba 50 let ve městě Puebla funguje závod německého Volkswagenu. Dlouho vyráběl legendárního "brouka", který se osvědčil i na hrbolatých mexických silnicích. Nyní se tam vyrábějí například modely Jetta nebo Golf Variant, určené ve velkém také na export. "Žádná jiná továrna VW na světě - kromě kmenového závodu ve Wolfsburgu - nevyrábí tolik vozů jako Puebla," tvrdí v listu Handelsblatt Andreas Hinrichs, mexický šéf Volkswagenu. Mexická továrna loni vyexpedovala skoro 605 tisíc vozů, z toho zhruba dvě třetiny směřovaly zákazníkům v USA. "Zkušení a dobře proškolení dělníci, relativně nízké mzdy, hustá síť subdodavatelů a také četné dohody o volném obchodu," jmenuje mexické plusy Hinrichs.

Volkswagen na počátku letošního roku s velkou slávou otevřel svoji druhou mexickou továrnu - motorárnu v Sialo, do které investoval půl miliardy dolarů. Jeho dceřiná firma Audi hodlá v roce 2016 otevřít třetí továrnu, příští rok pak přibudou kapacity budované japonskými společnostmi Mazda a Honda. "Mexiko se stalo automobilovým rájem," pochvaluje si prezident Nieto. Vývoz aut a autodílů má v mexickém vývozu větší váhu (27 %) než vývoz ropy a ropných produktů (16 %).

PŘÍTOMNOST POSILUJÍ TAKÉ CIZÍ PIVOVARY

Mexické ministerstvo spravedlnosti v dubnu potvrdilo platnost významné megafúze, kdy americký pivovarnický obr Anheuser-Busch InBev za zhruba 20 miliard dolarů převzal mexickou Grupo Modelo, podle výstavu sedmého největšího producenta piva na světě. Společnost AB InBev, která kontroluje přes 18 % globálního trhu s pivem, si tak chce především upevnit svoji pozici v Mexiku. Tamní trh, šestý největší na světě, v podstatě ovládá "duopol" Modelo Heineken. Nizozemská skupina v Mexiku vlastní tamní dvojku - pivovar Femsa, který koupila v roce 2010 za 10 miliard dolarů.

NESMIŘITELNÁ VÁLKA S DROGOVÝMI KARTELY

Životní úroveň v Mexiku stoupá, i když samozřejmě zdaleka ne všem. V zemi přetrvávají, a dokonce se prohlubují hospodářské a sociální kontrasty. "Prosperita stále zůstává pro mnoho Mexičanů snem a sociálně-ekonomické nůžky ve společnosti se nadále rozevírají. Venkovské oblasti jsou často zanedbané a četná moderní města jsou obklopena chatrčemi," popisuje obraz britský server BBC News.

Palčivým problémem v některých mexických státech zůstává násilí a únosy lidí za účelem výkupného, které se nevyhýbají ani podnikatelům. Vlivné zločinecké kartely fungující jako dobře zavedené firmy v Mexiku kontrolují nelegální přepravu a pašování drog z Jižní Ameriky do USA. Podle západních expertů jde o byznys v hodnotě kolem 13 miliard dolarů ročně.

Prezident Enrique Pena Nieto ujišťuje, že součástí reforem bude také rázné potlačení drogové kriminality. "Během jediného roku dosáhneme v tomto boji významného pokroku," prohlásil při svém nástupu do nejvyššího úřadu na začátku loňského prosince. Zatímco jeho předchůdce Felipe Calderón vyslal do boje s drogovými gangy vojáky, Nieto je poslal zpátky do kasáren a místo nich nasazuje speciální jednotky federální policie. Ministr vnitra Osorio Chong nabádá veřejnost k trpělivosti.

Předchozí prezident Felipe Calderón během svého šestiletého mandátu podle kritiků nedosáhl ničeho. Jeho tažení proti drogovým kartelům bylo podle nich "unáhlené, bezmyšlenkovité a pošetilé". Přitom ve stínu drogové války - mezi kartely a státní mocí i mezi gangy navzájem - zůstaly naléhavé problémy jako třeba boj s chudobou.

Na mexické politické scéně přibližně 70 let dominovala Institucionální revoluční strana (PRI). Volby v roce 1997 přinesly zvrat. Sílící opozici se tehdy podařilo zlomit de facto systém vlády jedné strany (PRI) s "demokratickou fasádou". Trend k opravdové politické pluralitě potvrdily volby v roce 2000, kdy se do čela státu dostal první prezident z řad opozice - Vicente Fox ze Strany národní akce (PAN). Po něm přišel jeho spolustraník Felipe Calderón. V posledních volbách se ke kormidlu opět vrací PRI.


V Mexiku se prohlubují sociální i hospodářské kontrasty. Na snímku je blízké sousedství hlavního města.
FOTO: REUTERS


 

 

Torre Latinoamericana je mrakodrap v Ciudad de México (Mexico City), hlavním městě Mexika. Je nejstarší budovou svého druhu v zemi, mrakodrap byl dokončen v roce 1956 a dosahuje výšky 182 metrů.
FOTO: REUTERS


 



Automobilky v Mexiku, vlastněné také Američany, Němci či Japonci, loni poprvé vyrobily více než tři miliony motorových vozidel, z toho 1,8 milionu osobních aut. Většina z nich je určena na vývoz do USA, Kanady i do Evropy. Snímek přibližuje výrobní linku v továrně amerického koncernu General Motors ve městě Silao. Mexický dělník si u pásu v přepočtu přijde asi na 30 dolarů denně, zlomek toho, co vydělává jeho kolega v Detroitu.
FOTO: REUTERS