Nový trend se uchytil. Do řady kojeneckých ústavů už čtvrtý měsíc po sobě přijímají až o třetinu méně dětí než obvykle.

V olomouckém Dětském centru Ostrůvek například loni mezi lednem a dubnem přijali šestadvacet dětí, letos za tu samou dobu jen šestnáct. A podobné je to také třeba v Ústeckém kraji nebo na severní Moravě.

Důvod je prostý. V Česku se konečně začíná dařit to, co léta nešlo: nejmenší děti, o které se nemá kdo postarat, už houfně nekončí v ústavech, ale u náhradních rodičů.

Novinky v rodinné péči, které právě tímto směrem jdou, tak jsou jednou z mála reforem, kterou se nynější Nečasově vládě podařilo v sociální oblasti opravdu rozběhnout.

Lepší, než se čekalo

"Je to velká změna. Děti jsou umísťovány do přechodných rodin už brzy po narození a institucionální péče jsou tak úplně ušetřeny," potvrzuje Petra Špornová, mluvčí Moravskoslezského kraje, trend, který se ve zbytku Evropy rozběhl v souvislosti s moderními poznatky už dávno.

V Česku, které s jedenácti tisíci dětmi v ústavech dosud okupovalo nejhorší příčky, se však objevil až počínaje letošním rokem.

Tehdy začaly platit podmínky, díky nimž už není péče o cizí děti charitou s náhradou okolo tří tisíc korun měsíčně, ale regulérním zaměstnáním s nárokem na dovolenou či na psychologickou podporu, a počet zájemců od té chvíle raketově roste.

"Sociální pracovníci už dnes nevidí jako jedinou možnost zařazení dítěte do kojeneckého ústavu. Daleko častěji se ptají, jestli je volno v pěstounských rodinách," říká Alžběta Hlásková, která patří spolu s manželem k průkopníkům pěstounství v Česku.

Zatímco loni bylo evidovaných pěstounských rodin devět tisíc, teď už jich je devět tisíc osm set a čísla se dál zvyšují, a to i v oblasti tak zvaného krizového pěstounství, pro které se rodiny hledají vůbec nejhůř. Podmínkou je, že musí být připravené přijmout dítě kdykoli a postarat se o něj na různě dlouhou dobu.

"Zájem překonává naše očekávání. Původně jsme si říkali, že by byl úspěch mít v letošním roce krizových pěstounů sto, už teď jich ale máme přes sedmdesát a dalších sedmdesát brzy dokončí odbornou přípravu," říká Miroslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí.

A vidět to je i v samotných krajích. Třeba v Moravskoslezském kraji se jen od ledna přihlásilo už zhruba stejně nových pěstounů jako loni za celý rok a v Ústeckém už zase v porovnání s rokem 2012 čtyřnásobně vyskočil počet umístěných dětí. Sociální pracovníci tak pomalu přestávají stíhat.

"Jejich vytíženost je opravdu velká," potvrzuje Zdeněk Rytíř z kanceláře ústeckého hejtmana a podobné hlasy už dolehly i na ministerstvo, kde právě propočítávají, o kolik nových pracovních kde úřady kvůli lepší práci s rodinami posílit.

400 milionů úředníkům

"V létě vypíšeme výzvu a kraje si budou moci požádat o grant. Zřídit by se mělo až pět set až šest set nových míst," říká Macela.

Zhruba dvacetinebo třicetiprocentní nárůst sociálních pracovníků sice přijde na zhruba 400 milionů korun, státu se ale má ve výsledku i tak vyplatit.

Podpora rodiny v krizi totiž přijde v průměru na osm tisíc korun ročně, ale odebrání dítěte a umístění do ústavu je zhruba pětkrát dražší. Kromě toho člověk, který neměl možnost vyrůstat v rodině, má podle statistik šestnáctkrát častěji psychiatrickou diagnózu, dvacetkrát častěji traumatické stavy a až v šestapadesáti procentech sklouzává k trestné činnosti.


Kdo hlídá děti

9800 PĚSTOUNŮ

už je v Česku. Je to o 800 více než loni a o 1300 více než v roce 2011. Zájemce o náhradní výchovu začal více podporovat stát.

Cesta do rodiny

500 DĚTÍ

letos úřady stihly díky jednodušší proceduře za první tři měsíce umístit do náhradních rodin. Loni jich za celý rok umístily 1500.

PRŮKOPNÍCI
Manželé Alžběta a Vratislav Hláskovi se věnují přechodnému pěstounství už přes pět let, patří k tuzemským průkopníkům. Na snímku z loňského jara jsou se svým už šestým svěřeným novorozenětem.
FOTO: HN - LUKÁŠ BÍBA